Zakládáme ovocnou zahradu

Poslal(a) 11.10. 2015 21:04:28 (5691 čtenářů)

Zakládáme ovocnou zahradu: bílý rybíz

Ač se to nezdá, každoročně se z mnoha lidí v naší republice stávají zahrádkáři. Někteří jsou v tom nevině (zděděná zahrada, zakoupený domek či chalupa nebo chata se zahradou…), jiní k tomuto cíli směřují, pouštějí se sami do vyhledání volného pozemku, staví nový rodinný dům a u něj plánují i zahradu, aktivně přebírají zahrádku od rodičů, od členů rodiny, kterým chybí čas nebo síly k jejímu dalšímu obhospodařování. Důvodů proč mít vlastní zahradu je více. Asi Prvním je snaha vypěstovat pro sebe nebo své blízké (zejména malé děti) ovoce bez „pesticidní“ zátěže, kterou má téměř všechno ovoce v tržní síti, přiblížit se vnitřní kvalitou pěstovaných druhů ke kvalitě bio.

Zakládáme ovocnou zahradu: meruňka Lejuna

Mezi zahrádkáři zakládajícími novou zahradu jsou nejen zkušení pěstitelé, ale i ti, kteří se do zahradních výsadeb vrhají s nadšením a vírou v dobrý konec a to bez jakýchkoliv zkušeností. Těm bychom chtěli pomoci. Nejprve se zaměříme na pomoc těm, kteří mají pozemek neosázený, začínají zahradničit. Dědicům, či majitelům zahrad se starší výsadbou se budeme věnovat později. Moje rada pro nového majitele starých zahrad a sadů je buďte trpěliví a sami, nebo se zkušeným zahrádkářem (zahradníkem) šetrně prosvětlete koruny neošetřovaných ovocných stromů, prořežte a přihnojte keře rybízů (angreštů, maliníků, ostružiníků…) a počkejte rok či dva na úrodu. Ochutnejte ovoce z těchto starých stromů a keřů, pokuste se sami (nebo s pomocí instruktorů ČZS, kteří ovoce na podzimních výstavách určují) zjistit o jaké odrůdy jde a teprve potom rozhodněte o obnově nebo likvidaci toho konkrétního stromu či keře. Počítejte s tím, že odrůdu nelze určit podle jednoho (toho nejhezčího jablka) plodu, že vám ten, který by vám měl v určení pomoci, bude nejspíše dávat další otázky týkající se růstu stromu, napadení listů a plodů chorobami… Některé odrůdy jsou charakteristické typem koruny, barvou a velikostí květů, tvarem a velikostí listů. Nejde jen o to, že můžete mít v zahradě nějakou raritu, ale spíše o to, že odrůdy ovoce ve starých sadech jsou zpravidla z těch druhů a odrůd, kterým se v místě historicky daří.

V časopisech vycházejí rady architekta, kalendárium věnující se ovocné, zelinářské i okrasné zahradě, informace o tom, co kdy a jak dělat v už existující zahradě, ale jak vlastně produkční, ovocnou zahradu založit? Základní úvaha by měla vycházet z celkové představy, kolik místa budeme chtít věnovat okrasné části zahrady, kolik věnujeme zelenině a co jsme ochotni věnovat ovocným druhům. Mnohdy mohou ovocné stromy a keře být součástí okrasné části (polokmeny, vysokokmeny třešní, jabloní, hrušní, ořešáků, pergola s révou vinnou, aktinidiemi, ostružinami, keře kanadských borůvek, muchovníků, brusinek, vlochyní, remontantní či měsíční jahody, maliny…). Z některých tvarů ovocných dřevin můžeme v zahradě vytvořit předěly, skrýt za nimi záhony (sloupové odrůdy jabloní, přísněji tvarované ovocné dřevinystěny nejen z jabloní, ale třeba i z rybízů, angreštů, ostružiníků…).

Při plánování zahrady bychom měli vědět, kolik prostoru potřebujeme na to, abychom mohli vysadit třeba rybíz, švestku nebo ořešák. A též kolik rostlin (stromů, keřů) bychom si měli vysadit, abychom měli určité ovoce čerstvé celou zimu (jablka, hrušky), nebo abychom zajistili rodinu dostatkem marmelád, ovocných pomazánek, sušeného ovoce, šťáv či sirupů z vlastní zahrady.

Před tím vším bychom se měli seznámit s místem, kde zahradu máme. V jaké je nadmořské výšce, kolik v místě zhruba naprší, jestli ta naše zahrada není třeba ve srážkovém stínu, nebo v místě, kde často přicházejí pozdní jarní mrazíky. Další co naši zahradu může limitovat, jsou vlastnosti půdy. Na nové zahradě zakládané na louce budou půdní vlastnosti v celé zahradě vycházet z porostu. Podle složení porostu je možné odhadnout místa mokrá či suchá, sondou zjistíme, co se pod trávníkem skrývá. Daleko větší potíž může nastat v zahradě satelitu, který postavila firma a jednotlivé parcely s domky prodává novým majitelům. Okolo takových domků může být na ploše zahrady opravdu cokoli. Terén se dorovnává podorniční vrstvou, zeminou vykopanou při stavbě základů a nakonec se přehrne třeba 20 cm ornice, kterou před výstavbou firma shrnula z celého pozemku. A tak pod tenkou vrstvou ornice můžeme najít třeba půl metru hmoty ze zvětralé skály nebo jílu, a pod touto vrstvou třeba narazíte na skrytou mokřinu nebo naopak na vysychavou písčitou zeminu. V žádném případě není nic ztraceno, naopak, když víte o pozemku co nejvíce, snáze se rozhoduje co kam vysadit, jak se v daném místě budeme muset na výsadbu připravit.

Důležité jsou i zkušenosti zahrádkářů v okolí. Jestliže starousedlíci říkají, že v místě nerostou dobře a neplodí meruňky, nesnažíme se to prokletí zlomit hned, ale počkáme několik let, až budeme o své zahradě vědět více. A pak si sami vyzkoušíme, jestli to opravdu nejde. Zvolíme-li vhodnou podnož a přizpůsobivou odrůdu, můžeme být první úspěšní. A když se to ani nám nepovede, nepropadneme takové depresi, jaká by před pár lety (při osazování panenské zahrady) nejspíše přišla. V místech, kde je to možné, dáme tedy na tradici. Tam, kde žádná není, sázíme podle základních zjistitelných dat. Tedy spoléháme na nadmořskou výšku, směřování pozemku k jednotlivým světovým stranám, jeho svažitost, na pocity ze zahrady. Jestliže se v místě, kde máme zahradu, na podzim objevuje mrazík dříve než v okolí, znamená to, že například réva, aktinidie nebo remontantní maliny nebudou bez ochrany před časnými mrazy pravidelně každoročně dozrávat, pokud se o ně nepostaráme. Také proti jarním pozdním mrazíkům se dá bojovat, ale jen když víme, že to riziko hrozí. Svah, po kterém stéká ledový vzduch do mrazové kotliny, nemusí být nevyužitelný. Vysadíme-li na něj nahoře například keře rybízu (červeného, bílého, vybereme odrůdu, která je odolnější k jarním mrazíkům, kvete později) nebo maliník, vytvoříme kulisu pro výsadbu jahodníku, černých rybízů, stromků, které mají korunu založenou nízko nad zemí. Pokud vysledujeme, do jaké výšky obyčejně mráz škodí, zařídíte se podle toho, Místo zákrsků vysadíte vyšší tvary tak, aby měly korunu nad tradiční hladinou studeného vzduchu. Na své zahradě jsem si ověřil, že výsadba keřů na horní hranici pozemku opravdu odstíní zahradu, studený vzduch teče okolo ní. Jako první jsme na zahradě vysadili právě rybízy a maliny (u plotu), a pod ně brambory a jahody. Na kvetoucím jahodníku i na vzcházejících bramborách bylo spolehlivě vidět, kde mráz zahradou protékal, kde ho výsadba u plotu odklonila. A v dalších letech jsme začal v ohrožených prostorech rostliny zakrývat silnější netkanou textilií. Jestliže je za domem zima větší než jinde a profukuje tam, buď se s tím smíříme, nebo jako jednu z možných variant použijeme některé ovocné stromy a keře jako větrolamy, větru do cesty posadíme pergolu s pevnou zadní stěnou. A naopak, v místě kam svítí sluníčko, které je už od časného jara pěkně vyhřáté a chráněné proti větru a mrazíkům si můžeme dovolit vysadit i u nás málo pěstované, teplomilné a mrazu méně odolné rostliny.

Opomíjené hledisko při počátečním nadšení je podíl ptactva, ale i drobných savců na sklizni našeho ovoce. Ohrožené jsou zejména jahody, třešně, višně, rybízy, maliny zejména v oblasti, kde je málo zahrad a v okolí je větší množství keřů v krajině, remízků či les. Je to zajímavé, ale prakticky vůbec nejsou korigovány žluté nebo bílé jahody, maliny, rybízy, ale i třešně. Nemám v zahradě kanadskou borůvku s růžovými plody, ale myslím si, že ta barva zralých plodů by mohla sklizeň alespoň částečně zachránit.

Foto 1 Bílý rybíz je odolnější k jarním mrazíkům, zpravidla uniká pozornosti ptactva a dlouho drží na stromku a postupně i sládne.
Foto 2 Meruňkám se všude nedaří. Vedle nadmořské výšky výsadby hrají významnou roli půdní podmínky, výběr odrůdy a podnože, tvar koruny, umístění stromu v zahradě či u domu, péče o strom (nahrnování sněhu ke kořenům, natírání kmene a silnějších větví vápnem či bílou barvou, postřiky poněkud zmírňující účinek mrazíků, zadýmování, zakrývání stromu…).
Foto 3 a,b V podmínkách mrazové kotliny může mráz zničit květy ovocných stromů jen do určité výšky nad zemí. Zatímco zákrsek třešně může mrazík poškodit do výšky dvou metrů (odr. RIVAN), vysokokmen může mrazu uniknout zcela (jeho koruna začíná zhruba ve dvou metrech).

Zakládáme ovocnou zahradu: třešeň Rivan, foto 3a

Zakládáme ovocnou zahradu: třešeň Rivan - mráz, foto 3b

Text a foto ing. Ivan Dvořák
11 článků v tomto tématu
19.01. 2017
104 čtenářů
Brassica oleracea var. alboglabra - čínská brokolice (2)
BĚŽNÁ PÉČE Nejdůležitější je předejít vyběhnutí do květu – to znamená spolehlivou zálivku po celé vegetační období. Jarní sazeničky můžete ráno postříkat rohovým křemenem
19.01. 2017
113 čtenářů
Brassica oleracea var. alboglabra - čínská brokolice (1)
Tuto nenáročnou orientální brukev můžete na jaře vysít na malý záhon pro užitečnou podzimní sklizeň a potom ji vysít znovu, na záhoně přezimuje a na jaře budete mít další úrodu.
08.01. 2017
126 čtenářů
Brassica rapa var. chinensis - pak choi (2)
BĚŽNÁ PÉČE Tento typ zelí má mělké kořeny, proto půdu zalévejte raději jemným postřikem než mohutnými přívaly, které by půdu připravily o cenný humus. Kořeny jsou také citlivé
08.01. 2017
125 čtenářů
Brassica rapa var. chinensis - pak choi (1)
Odrůda čínského zelí pak choi nebo někdy „bok choy“ vytváří malé trsy – ne však hlávky – listů peprné chuti a šťavnatých bílých stonků. Snadno se pěstuje, ale má tendenci
30.12. 2016
195 čtenářů
Beta vulgaris subsp. cicla var. flavescens - mangold (2)
SKLIZEŇ A SKLADOVÁNÍ Listy se stonky odřezávejte nožem; není dobré listy trhat, tím byste mohli poškodit kořeny. Neřežte příliš hluboko ke středu rostliny, především u odrůd s výraznými
30.12. 2016
165 čtenářů
Beta vulgaris subsp. cicla var. flavescens - mangold (1)
Mangold a řepa cvikla Těmto plodinám se někdy říká „listová řepa“ – snadno se pěstují, mají menší sklon vybíhat do květu než špenát a jsou velmi výživné. Jsou dobrým zdrojem
24.12. 2016
144 čtenářů
Brassica rapa var. rapifera - vodnice (2)
PĚSTOVÁNÍ VODNIC Semínka sejte přímo do půdy, do řádků 20–30 cm od sebe a 2 cm hluboko. Ve vlhkých oblastech sejte do nízkých, ale pevných hrůbků, aby voda lépe odtékala. Podle potřeby
24.12. 2016
141 čtenářů
Brassica rapa var. rapifera - vodnice (1)
Tato často podceňovaná kořenová zelenina vypadá jako tuřín, ale je menší, rychleji roste a je spíše bílá než žlutá, vyskytují se i odrůdy s červenou slupkou. Někdy jsou tak sladké,
19.12. 2016
338 čtenářů
Brassica napus var. napobrassica - tuřín (2)
SKLIZEŇ A SKLADOVÁNÍ První sklizeň tuřínu přichází v polovině podzimu, další postupně následují. Tuřín je mrazuvzdorný a může zůstat v zemi až do začátku jara všude kromě míst
19.12. 2016
289 čtenářů
Brassica napus var. napobrassica - tuřín (1)
Tuřín neboli kolník je větší a kulatější než jeho blízká příbuzná vodnice a má sladší a krémovitější dužinu oranžovo-žluté barvy. Tuřín můžete jíst pečený, zapékaný,
19.12. 2016
368 čtenářů
Plíseň na rajčatech (2)
Rajčata trpí v době nárůstu plodů a zrání přechodným nedostatkem draslíku, vápníku. Obojí je více či méně vázáno na odrůdu a vlhkostní poměry, zásoby živin v půdě. Obě fyziologické
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
07.01. 2017
49 čtenářů
Capsicum pubescens - pěstování
08.02. 2015
21.89 kB čtenářů
Rajčata - pěstování
21.02. 2013
3.68 kB čtenářů
Černý kořen - pěstování
21.02. 2013
3.38 kB čtenářů
Česnek - pěstování
03.08. 2012
60.92 kB čtenářů
Paprika - pěstování
30.07. 2012
21.55 kB čtenářů
Plíseň česneku
27.06. 2012
9.23 kB čtenářů
Drobné ovoce - jahody
12.04. 2012
51.46 kB čtenářů
Příprava záhonů
29.03. 2012
5.70 kB čtenářů
Načervenalé listy rajčat
27.03. 2012
7.80 kB čtenářů
Zahrádka v pytlích
24.03. 2012
4.52 kB čtenářů
Fóliovník - co se dá vysévat