Zakládáme ovocnou zahradu

Poslal(a) 11.10. 2015 21:04:28 (11026 čtenářů)

Zakládáme ovocnou zahradu: bílý rybíz

Ač se to nezdá, každoročně se z mnoha lidí v naší republice stávají zahrádkáři. Někteří jsou v tom nevině (zděděná zahrada, zakoupený domek či chalupa nebo chata se zahradou…), jiní k tomuto cíli směřují, pouštějí se sami do vyhledání volného pozemku, staví nový rodinný dům a u něj plánují i zahradu, aktivně přebírají zahrádku od rodičů, od členů rodiny, kterým chybí čas nebo síly k jejímu dalšímu obhospodařování. Důvodů proč mít vlastní zahradu je více. Asi Prvním je snaha vypěstovat pro sebe nebo své blízké (zejména malé děti) ovoce bez „pesticidní“ zátěže, kterou má téměř všechno ovoce v tržní síti, přiblížit se vnitřní kvalitou pěstovaných druhů ke kvalitě bio.

Zakládáme ovocnou zahradu: meruňka Lejuna

Mezi zahrádkáři zakládajícími novou zahradu jsou nejen zkušení pěstitelé, ale i ti, kteří se do zahradních výsadeb vrhají s nadšením a vírou v dobrý konec a to bez jakýchkoliv zkušeností. Těm bychom chtěli pomoci. Nejprve se zaměříme na pomoc těm, kteří mají pozemek neosázený, začínají zahradničit. Dědicům, či majitelům zahrad se starší výsadbou se budeme věnovat později. Moje rada pro nového majitele starých zahrad a sadů je buďte trpěliví a sami, nebo se zkušeným zahrádkářem (zahradníkem) šetrně prosvětlete koruny neošetřovaných ovocných stromů, prořežte a přihnojte keře rybízů (angreštů, maliníků, ostružiníků…) a počkejte rok či dva na úrodu. Ochutnejte ovoce z těchto starých stromů a keřů, pokuste se sami (nebo s pomocí instruktorů ČZS, kteří ovoce na podzimních výstavách určují) zjistit o jaké odrůdy jde a teprve potom rozhodněte o obnově nebo likvidaci toho konkrétního stromu či keře. Počítejte s tím, že odrůdu nelze určit podle jednoho (toho nejhezčího jablka) plodu, že vám ten, který by vám měl v určení pomoci, bude nejspíše dávat další otázky týkající se růstu stromu, napadení listů a plodů chorobami… Některé odrůdy jsou charakteristické typem koruny, barvou a velikostí květů, tvarem a velikostí listů. Nejde jen o to, že můžete mít v zahradě nějakou raritu, ale spíše o to, že odrůdy ovoce ve starých sadech jsou zpravidla z těch druhů a odrůd, kterým se v místě historicky daří.

V časopisech vycházejí rady architekta, kalendárium věnující se ovocné, zelinářské i okrasné zahradě, informace o tom, co kdy a jak dělat v už existující zahradě, ale jak vlastně produkční, ovocnou zahradu založit? Základní úvaha by měla vycházet z celkové představy, kolik místa budeme chtít věnovat okrasné části zahrady, kolik věnujeme zelenině a co jsme ochotni věnovat ovocným druhům. Mnohdy mohou ovocné stromy a keře být součástí okrasné části (polokmeny, vysokokmeny třešní, jabloní, hrušní, ořešáků, pergola s révou vinnou, aktinidiemi, ostružinami, keře kanadských borůvek, muchovníků, brusinek, vlochyní, remontantní či měsíční jahody, maliny…). Z některých tvarů ovocných dřevin můžeme v zahradě vytvořit předěly, skrýt za nimi záhony (sloupové odrůdy jabloní, přísněji tvarované ovocné dřevinystěny nejen z jabloní, ale třeba i z rybízů, angreštů, ostružiníků…).

Při plánování zahrady bychom měli vědět, kolik prostoru potřebujeme na to, abychom mohli vysadit třeba rybíz, švestku nebo ořešák. A též kolik rostlin (stromů, keřů) bychom si měli vysadit, abychom měli určité ovoce čerstvé celou zimu (jablka, hrušky), nebo abychom zajistili rodinu dostatkem marmelád, ovocných pomazánek, sušeného ovoce, šťáv či sirupů z vlastní zahrady.

Před tím vším bychom se měli seznámit s místem, kde zahradu máme. V jaké je nadmořské výšce, kolik v místě zhruba naprší, jestli ta naše zahrada není třeba ve srážkovém stínu, nebo v místě, kde často přicházejí pozdní jarní mrazíky. Další co naši zahradu může limitovat, jsou vlastnosti půdy. Na nové zahradě zakládané na louce budou půdní vlastnosti v celé zahradě vycházet z porostu. Podle složení porostu je možné odhadnout místa mokrá či suchá, sondou zjistíme, co se pod trávníkem skrývá. Daleko větší potíž může nastat v zahradě satelitu, který postavila firma a jednotlivé parcely s domky prodává novým majitelům. Okolo takových domků může být na ploše zahrady opravdu cokoli. Terén se dorovnává podorniční vrstvou, zeminou vykopanou při stavbě základů a nakonec se přehrne třeba 20 cm ornice, kterou před výstavbou firma shrnula z celého pozemku. A tak pod tenkou vrstvou ornice můžeme najít třeba půl metru hmoty ze zvětralé skály nebo jílu, a pod touto vrstvou třeba narazíte na skrytou mokřinu nebo naopak na vysychavou písčitou zeminu. V žádném případě není nic ztraceno, naopak, když víte o pozemku co nejvíce, snáze se rozhoduje co kam vysadit, jak se v daném místě budeme muset na výsadbu připravit.

Důležité jsou i zkušenosti zahrádkářů v okolí. Jestliže starousedlíci říkají, že v místě nerostou dobře a neplodí meruňky, nesnažíme se to prokletí zlomit hned, ale počkáme několik let, až budeme o své zahradě vědět více. A pak si sami vyzkoušíme, jestli to opravdu nejde. Zvolíme-li vhodnou podnož a přizpůsobivou odrůdu, můžeme být první úspěšní. A když se to ani nám nepovede, nepropadneme takové depresi, jaká by před pár lety (při osazování panenské zahrady) nejspíše přišla. V místech, kde je to možné, dáme tedy na tradici. Tam, kde žádná není, sázíme podle základních zjistitelných dat. Tedy spoléháme na nadmořskou výšku, směřování pozemku k jednotlivým světovým stranám, jeho svažitost, na pocity ze zahrady. Jestliže se v místě, kde máme zahradu, na podzim objevuje mrazík dříve než v okolí, znamená to, že například réva, aktinidie nebo remontantní maliny nebudou bez ochrany před časnými mrazy pravidelně každoročně dozrávat, pokud se o ně nepostaráme. Také proti jarním pozdním mrazíkům se dá bojovat, ale jen když víme, že to riziko hrozí. Svah, po kterém stéká ledový vzduch do mrazové kotliny, nemusí být nevyužitelný. Vysadíme-li na něj nahoře například keře rybízu (červeného, bílého, vybereme odrůdu, která je odolnější k jarním mrazíkům, kvete později) nebo maliník, vytvoříme kulisu pro výsadbu jahodníku, černých rybízů, stromků, které mají korunu založenou nízko nad zemí. Pokud vysledujeme, do jaké výšky obyčejně mráz škodí, zařídíte se podle toho, Místo zákrsků vysadíte vyšší tvary tak, aby měly korunu nad tradiční hladinou studeného vzduchu. Na své zahradě jsem si ověřil, že výsadba keřů na horní hranici pozemku opravdu odstíní zahradu, studený vzduch teče okolo ní. Jako první jsme na zahradě vysadili právě rybízy a maliny (u plotu), a pod ně brambory a jahody. Na kvetoucím jahodníku i na vzcházejících bramborách bylo spolehlivě vidět, kde mráz zahradou protékal, kde ho výsadba u plotu odklonila. A v dalších letech jsme začal v ohrožených prostorech rostliny zakrývat silnější netkanou textilií. Jestliže je za domem zima větší než jinde a profukuje tam, buď se s tím smíříme, nebo jako jednu z možných variant použijeme některé ovocné stromy a keře jako větrolamy, větru do cesty posadíme pergolu s pevnou zadní stěnou. A naopak, v místě kam svítí sluníčko, které je už od časného jara pěkně vyhřáté a chráněné proti větru a mrazíkům si můžeme dovolit vysadit i u nás málo pěstované, teplomilné a mrazu méně odolné rostliny.

Opomíjené hledisko při počátečním nadšení je podíl ptactva, ale i drobných savců na sklizni našeho ovoce. Ohrožené jsou zejména jahody, třešně, višně, rybízy, maliny zejména v oblasti, kde je málo zahrad a v okolí je větší množství keřů v krajině, remízků či les. Je to zajímavé, ale prakticky vůbec nejsou korigovány žluté nebo bílé jahody, maliny, rybízy, ale i třešně. Nemám v zahradě kanadskou borůvku s růžovými plody, ale myslím si, že ta barva zralých plodů by mohla sklizeň alespoň částečně zachránit.

Foto 1 Bílý rybíz je odolnější k jarním mrazíkům, zpravidla uniká pozornosti ptactva a dlouho drží na stromku a postupně i sládne.
Foto 2 Meruňkám se všude nedaří. Vedle nadmořské výšky výsadby hrají významnou roli půdní podmínky, výběr odrůdy a podnože, tvar koruny, umístění stromu v zahradě či u domu, péče o strom (nahrnování sněhu ke kořenům, natírání kmene a silnějších větví vápnem či bílou barvou, postřiky poněkud zmírňující účinek mrazíků, zadýmování, zakrývání stromu…).
Foto 3 a,b V podmínkách mrazové kotliny může mráz zničit květy ovocných stromů jen do určité výšky nad zemí. Zatímco zákrsek třešně může mrazík poškodit do výšky dvou metrů (odr. RIVAN), vysokokmen může mrazu uniknout zcela (jeho koruna začíná zhruba ve dvou metrech).

Zakládáme ovocnou zahradu: třešeň Rivan, foto 3a

Zakládáme ovocnou zahradu: třešeň Rivan - mráz, foto 3b

Text a foto ing. Ivan Dvořák
11 článků v tomto tématu
19.11. 2018
1.71 kB čtenářů
Pastinák - aromatická a otužilá zelenina
Kořen pastináku setého (Pastinaca sativa) obsahuje víc cukrů než mrkev, a proto má sladší chuť, a navíc i výrazné aroma. Kořeny planého pastináku jsou štíhlé a špičaté, mrazuvzdorné
17.11. 2018
455 čtenářů
Zimní zelenina
Početná rodina zimní zeleniny Právě teď, když se venku začíná ochlazovat, získává kapusta nebo kadeřávek nejlepší chuť. Tradiční odrůdy i ozdobné novinky dobře vypadají a výborně
07.11. 2018
664 čtenářů
Zimní zásoba hlávkového zelí a kapusty
Hlávkové zelí a hlávkovou kapustu sklízejte dříve, než přijdou první noční mrazíky. K delšímu uskladnění se hodí pouze pozdní skladovatelné odrůdy (například bílé zelí ‘Trvalo’).
23.10. 2018
1.19 kB čtenářů
Rozdělení trsů reveně
Trsy reveně by měly být každých osm až deset let vyryty, rozděleny na několik částí a vysazeny na nové místo. Vhodná doba k tomu je, když listy zhnědnou.
18.10. 2018
1.02 kB čtenářů
Salátová řepa - sklizeň
Kdy sklízet salátovou řepu? Řepa se pěstuje v řadě variací. Žlutá řepa je jemnější než červená; pro konzervování je vynikající odrůda ’Tonda di Chioggia’ s červenobíle „kroužkovanou“
16.10. 2018
627 čtenářů
Eruca sativa - roketa setá
Jednoletá roketa setá (Eruca sativa) se podobně jako řeřicha vysévá podle potřeby v intervalech dvou až tří týdnů. Poslední termín výsevu v pařeništi je konec září.
16.10. 2018
646 čtenářů
Chilli papričky - sušení
Je čas na sušení papriček chilli Období, kdy jste mohli kořenit jídlo čerstvě utrženými chilli papričkami, se chýlí ke konci. Proto teď skliďte všechny plody, které stačily dozrát.
05.10. 2018
2.04 kB čtenářů
Papriky a feferenky - pěstování
Prodlužte si období paprik a feferonek Pěstování paprik a feferonek vyžaduje trpělivost. Od doby květu k plné zralosti zpravidla uběhne 60 až 100 dní: záleží na tom, jakou odrůdu pěstujete.
04.10. 2018
1.16 kB čtenářů
Červená řepa - sklizeň a uskladnění
Sklizeň a uskladnění červené řepy Červená řepa určená ke skladování, jako třeba odrůda ‘Monorubra’, dozrává zvolna. Nejlépe uděláte, když bulvy necháte v záhonu co nejdéle.
04.10. 2018
897 čtenářů
Celer - pěstování
Nezbavujte celer listů Často se tvrdí, že po odstranění spodních listů narostou větší celerové bulvy. Je to omyl.
27.09. 2018
2.69 kB čtenářů
Lahodná červená řepa
Bulvy v červnu vyseté červené řepy se nyní dají sklízet jako „baby“ řepy s průměrem bulviček jen několik centimetrů. Mladé bulvy jsou jemné a doba vaření je u nich velmi krátká.
Diskusní fórum / Užitkové rostliny
24.10. 2018
386 čtenářů
Sklizeň topinamburů
23.10. 2018
317 čtenářů
Podzimní kedlubny
23.10. 2018
297 čtenářů
Ochrana salátu
23.10. 2018
272 čtenářů
Pozdní tykve
23.10. 2018
461 čtenářů
Jahodník zalévání
27.09. 2018
687 čtenářů
Nezralá rajčata
27.09. 2018
386 čtenářů
Kukuřice - pěstování
27.09. 2018
492 čtenářů
Ozimé odrůdy cibule
27.09. 2018
360 čtenářů
Tykve - pěstování
12.09. 2018
632 čtenářů
Podzimní výsevy
12.09. 2018
675 čtenářů
Cibule sazečka - výsadba