Podmínky pěstování ovoce - půda a klima

Poslal(a) 14.10. 2015 14:30:49 (6820 čtenářů)

Než se rozhodneme cokoli vysazovat, měli bychom si získat informace o tom, jaké ovocné druhy v místě prosperují a jakým kulturám se v daném místě nedaří. Začínat se má od toho, co v místě dobře a spolehlivě plodí. Teprve když se ukáží předpoklady pravdivé, můžete začít experimentovat, pokoušet se pěstovat i netradiční druhy.

Podmínky pěstování ovoce - půda a klima: Kanadské borůvky Aurora

Ovocným stromům obecně vyhovují propustné, záhřevné, živinami a humusem bohaté, mírně vlhké půdy, s různě vysokou hladinou podzemní vody. V mnohých případech však lze za určitých podmínek toto obejít, vysadit stromky i v nepříznivých podmínkách a péčí o ně dosáhnout slušných úspěchů. Není to téma, které lze vyčerpat na dvou stránkách časopisu, ke každému zde druhu by se dala napsat kniha.

Drobné ovoce
Nároky drobného ovoce se liší podle jednotlivých druhů. Obecně ho lze pěstovat od nížin po nejvyšší oblasti Čech, limitující je zimovzdornost a mrazuodolnost. I v Peci pod Sněžkou se pěstují jahody a rybíz a dozrávají zde ke spokojenosti pěstitelů. Jahody mají rády živné půdy s dostatkem organické hmoty. Nemusí být vlhké, pokud je v zahradě dostatečný zdroj zálivkové vody. Jahody porostou dobře i na lehké, písčité půdě, pod podmínkou, že živiny se jim budou dodávat nejen do zásoby do půdy, ale též zálivkou do zóny kořenů a na list. V tomto případě je lepší vybírat odrůdy odolnější šedé hnilobě, opravdu dbát na to aby jahody byly vysazeny tak, aby snadno po zálivce osychaly, nezvyšovalo se u nich nebezpečí napadení právě šedou hnilobou. Těžké, mokré půdy jsou nevhodné zejména pro odrůdy trpící fytoftórou. Jahody lze pěstovat i mimo zahradu, v nádobách na balkonech, v truhlících za oknem. Slušnou sklizeň mohou přinést i remontantní odrůdy v závěsné nádobě. Malinám a ostružinám vyhovují podobné podmínky jako jahodám. Mají vyšší nároky na světlo. Zatímco jahody snesou lehké přistínění (pěstování pod korunami vyšších tvarů ovocných stromů) maliny a ostružiny vyžadují co nejvíce slunce. Dají se pěstovat i v zahradách s těžkou, jílovitou půdou, s tím, že se jim připraví v místě výsadby lepší podmínky – jílovitá zemina se ve strouze určené pro výsadbu nahradí kvalitním kompostem. Podmínkou je dobré odvodnění výkopu a též možnost zálivky v době sucha. Stačí vykopat pás 50 x 50 cm, v něm vyměnit zeminu a maliny i ostružiny budou spokojeny. Obdobně lze vytvořit podmínky například „kanadským borůvkám“, velkoplodým brusinkám (zemina se nahradí bílou či vrchovištní rašelinou, s pH okolo 4-5) a dalším druhům. Všem zpravidla vyhovuje kompostová zemina s pH mírně kyselým až neutrálním. Je vhodná jak pro rybízy, angrešty, zimolezy, muchovníky, tak i pro další, méně pěstované druhy drobného ovoce, jako jsou třeba rakytníky. Svou roli při výsadbách hraje nejen obsah vody v půdě, ale i vzdušná vlhkost. Některým odrůdám rybízu vyhovují vyšší nadmořské výšky s vlhčím vzduchem, jiným „teplé“ a méně vlhké klima nížin. Rakytník nemusí mít kvalitní vlhkou živnou půdu, je schopen růst a plodit i na suchých písčitých půdách, mnohdy se využívá ke „kolonizaci“ takových stanovišť, k jejich ochraně před erozí. Líska se bere u nás jako popelka, keř vhodný na suché, kamenité meze, kvalitní ořechy a dobrý výnos však dá jen na živinami a vodou slušně zásobených půdách.

Jabloně
Nejčastěji a v největším množství pěstovaný druh ovoce. Zatímco produkční sady se sázejí v lokalitách, které dávají předpoklad vysokých výnosů, kvalitního vyzrání pěstovaných odrůd (nejen nížiny, ale i oblasti s nadmořskou výškou 450 a více metrů – např. sady Temelín), v zahrádkářské praxi se pěstují prakticky všude. Ideální jsou hluboké, propustné, záhřevné, živinami a humusem bohaté, mírně vlhké půdy, s hladinou podzemní vody 1-1,5m. A tak najdeme jabloně v nížinách i na horách, v lokalitách kde dlouho do jara leží sníh a země je zamrzlá, i tam, kde už od časného jara obyčejně trpí nedostatkem vody v půdě. Vybereme-li tu správnou podnož a odrůdu, můžeme hospodařit i na půdách, které mají vyšší hladinu podzemní vody, v půdách těžších, před jejich úpravou jílovitých, studených, mokrých. Pokud se nebudeme snažit z toho co nejvíce změnit, stromky zde neporostou dobře, dřevo na nich nebude vyzrávat, budou velmi brzy trpět rakovinou, budou odcházet. Podmínky v místě výsadby je třeba připravit. V žádném případě by se do vykopané jámy neměla stahovat voda, je ji třeba odvodnit. S vyšší hladinou spodní vody je možné se vyrovnat různými způsoby. Snížit ji lze drenážováním pozemku, odvedením vody mimo něj. Navezením vyšší vrstvy zeminy na pozemek. Výsadbou stromů na takových podnožích, které se odkážou s touto situací vyrovnat. První variantou jsou vzrůstné podnože. Pokud ale chceme pěstovat stromky v menších tvarech, musíme sázet stromky s mezikmenem, který potlačí účinek bujně rostoucí podnože. Tedy na semenáč nebo například podnož A2 se naroubuje podnož M-9 a ve výšce korunky na ní vybraná odrůda. U semenáče i podnože A2 je předpoklad, že dík mohutnému kořenovému systému v různých hloubkách si dokáže s takovými podmínkami lépe poradit. Pravidelným přihnojováním se udrží část kořenů i v menší hloubce. Druhou možností je výsadba stromků na slaběji rostoucích podnožích, „na kopeček“. Do země se udělá jáma jen 30-40 cm hluboká, do ní se ke kůlu vysadí stromek tak aby místo roubování či očkování bylo nejméně 20 cm nad povrchem. Tato část podnože se přihrne zemí. Z podnože porostou kořeny částečně nad úrovní půdy, částečně pod ní. I při přechodném zamokření pozemku bude mít část kořenů nad hladinou podzemní vody, „neudusí se“. Za sucha nebude problém stromek zalít. Takto vysazený stromek potřebuje pravidelně hnojit, doplňovat živiny do kořenového balu i prostřednictvím listové výživy, kořeny z okolní půdy mnoho živin nedostanou.

Hrušně
Nároky hrušní na teplo a kvalitní půdy jsou vyšší než u jabloní. Tradiční oblasti pěstování jsou v nížinách, nebo v místech chráněných horami, jako je Mostecko či okolí Bíliny. I hrušně se ale pěstují ve vyšších nadmořských výškách (krajové odrůdy), bývá to spíše na teplých stanovištích, na podnoži hrušňový semenáč. Hrušeň je na této podnoži citlivá na vyšší hladinu vody pod povrchem, uvádí se, že ideální stav podzemní vody pro hrušně jsou dva metry. To ovšem neznamená, že by rostly a kvalitní úrodu přinášely v suchých půdách. Půdní horizont musí být vodou dostatečně zásoben. V místech kde je podzemní voda blíže povrchu se takovým stromkům příliš nedaří. V místech s vyšší hladinou podzemní vody je vhodná podnož kdouloň a vegetativně množené typy hrušně. Jejich kořeny se rozrůstají v menších hloubkách, nadbytkem vody tolik netrpí. U kdouloní může nastat problém ve vyšších nadmořských výškách, zejména když není na zemi sněhová pokrývka, mohou namrzat. Je vhodné v zimě chránit jejich kořeny a kořenový krček s naštěpovanou odrůdou zakrytím zemí, nastýlkou listí, kompostu… Kdouloň není vhodnou podnoží pro všechny odrůdy hrušně. Pokud s ní má špatnou afinitu, používá se při jejich pěstování mezikmen z odrůdy, která s kdouloní dobře srůstá.
Třešně a višně
Ideální jsou dostatečně (?) hluboké, hlinitopísčité, s obsahem vápníku. Mohou být i částečně kamenité, sušší. Na nejsušších stanovištích, kde třešeň špatně roste na podnoži zvané ptačka, je možné vysazovat s úspěchem stromy na mahalebce. Novější podnože, vegetativně množené, dávající stromkům předpoklad menšího růstu se určitě lépe vyrovnají s vyšší hladinou podzemní vody, naopak mohou vyžadovat v době růstu plodů i zálivku. I ony potřebují mít v půdě zastoupený vápník. V oblastech, kde v půdě vápník není, se mnohdy pod peckoviny obecně dával vápenec, říkalo se mu též srdce. Pokud na něj někde při kopání pařezu starého stromu narazíte, uvidíte jak je jeho povrch zbrázděný od působení kořenů.

Modré peckoviny
Modré peckoviny obecně mají rády vlhčí, živnou půdu, se zastoupením vápníku, snesou vyšší hladinu vody v půdě než jabloně a hrušně. Dostatek vody v půdě a tepla je předpokladem slušného růstu a výnosu kvalitního, chutného ovoce. Dík sortimentu odrůd se pěstování modrých peckovin rozšiřuje z teplých oblastí i do chladnějších, téměř všude tam, kde se pěstují jabloně. Pro různé podmínky se hodí různé podnože, například v suchých místech umožňuje jejich pěstování podnož myrobalán.
Meruňky a broskvoně
Ještě před půlstoletím byla meruňka nebo broskvoň mimo nejteplejší oblasti republiky - pěstitelské oblasti, ve kterých byly sady, vzácností. V okrajových oblastech se pěstovaly velmi málo, zpravidla jen na stěnách domů (budov), kde měly mít lepší podmínky. Odrůdy pěstované v současné době jsou mnohem plastičtější, dokážou se vyrovnat s většími mrazy v zimě a částečně i s mrazíky jarními, nepřízní počasí v létě. Ideální pro broskvoně i meruňky jsou propustné půdy, teplé, zásobené živinami, s dostatkem vláhy, s obsahem vápníku. Meruňky dobře rostou i na hlinitých půdách. Tam, kde broskvoně na podnoži broskvoň semenáč nebo broskvomandloň trpí chlorózou z vysokého obsahu vápníku v půdě, je vhodné užití broskvoně Davidovy (Prunus davidiana BD-SU-1). V oblastech s méně příznivými půdními i tepelnými podmínkami se broskvoně a meruňky štěpují na ověřené podnože používané pro modré peckoviny. Vhodné odrůdy na nich mívají zpravidla větší životnost, lépe odolávají nepřízni půdních i klimatických podmínek.

Ořešáky
Ořešák vlašský koření v porovnání se všemi jmenovanými druhy hlouběji, vyhovují mu sušší půdy, propustné, zásobené živinami, s obsahem vápníku. Předpokladem pro pravidelné výnosy kvalitních ořechů jsou teplé oblasti, ale ořešáky (zpravidla ještě semenáče) najdete od nížin až po podhůří našich hor, mnohdy na chráněných stanovištích i v dosti vysoké nadmořské výšce. Na chráněném stanovišti může i v takových místech dávat slušnou úrodu. Často na vlhčích, méně vhodných lokalitách namrzá.
Jeřáb sladkoplodý
Jeřabiny obecně nesnášejí vyšší hladinu vody pod zemí, ani přemokření půdy. Za povodní v roce 2002 téměř všechny stromy, které byly v zátopové oblasti u Lužnice, zahynuly. I když to není běžné, jeřabinu je možné použít jako podnož pro hrušeň, do horších půdních a klimatických podmínek, do suchých půd. Ovšem ne všechny odrůdy mají s jeřabinou dobrou afinitu.
Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: podmínky pěstování

30.11. 2003
19.17 kB čtenářů
Zahradní trvalky
05.01. 2010
65.92 kB čtenářů
Ficus - fíkus, fíkovník (pěstování fíkusů)
03.03. 2016
6.04 kB čtenářů
Kombinace růží s jinými trvalkami
02.02. 2017
387 čtenářů
Výběr skleníku
05.11. 2008
49.79 kB čtenářů
A-Z encyklopedie zahradních rostlin
30.01. 2017
371 čtenářů
Pěstování zeleného hnojiva
24.03. 2009
36.61 kB čtenářů
Letničky a dvouletky - množení
30.07. 2011
24.10 kB čtenářů
Rosa - růže: návod pro pěstování
12.02. 2007
19.95 kB čtenářů
Rosa klub ČR - Trocha historie
07.04. 2007
41.67 kB čtenářů
Pelargonie vzpřímené - Pelargonium zonale (1)
28.10. 2015
8.30 kB čtenářů
Zahradní borůvky pro chuť i zdraví
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
25.04. 2017
70 čtenářů
Třešeň - postřik proti monilióze
24.04. 2017
73 čtenářů
Fíkovník smokvoň - pěstování
24.04. 2017
68 čtenářů
Jabloně - výběr odrůd
05.04. 2017
124 čtenářů
Višeň plstnatá - Prunus tomentosa
04.04. 2017
256 čtenářů
Ovocné dřeviny - postřiky obecně
04.04. 2017
259 čtenářů
Švestka - postřik proti mšicím
21.03. 2017
58.39 kB čtenářů
Broskvoně - řez
19.03. 2017
282 čtenářů
Odrůdy jablek - rozdíly v chuti
17.03. 2017
499 čtenářů
Třešeň - řez
17.03. 2017
277 čtenářů
Broskvoň - výsadba
15.03. 2017
665 čtenářů
Meruňka - řez