Roubování (1)

Poslal(a) 02.12. 2015 16:38:43 (15375 čtenářů)

Roubování a očkování jsou dva druhy vegetativního množení rostlin, společně zvané štěpování. Roubováním se množí nejen ovocné a okrasné dřeviny (listnaté i jehličnaté), ale i některé druhy okrasných rostlin, zeleniny. Roubování spojí části dvou rostlin, které mají spolu srůst v jeden celek tak, aby mezi oběma částmi mohly putovat živiny, organické látky a voda. Svazky cévní podnože a roubu se musí alespoň na části obou dotýkat.

Roubování do rozštěpu, foto1

Roubování: Plátování, foto 2

Ve světě ovocných dřevin se používá téměř u všech druhů, které se vegetativně množí, nebývá doporučováno snad jen u broskvoní. Roubuje se v zimě, na jaře, v létě i na podzim...

Proč roubujeme
Důvodem pro roubování může být prosté namnožení určitého druhu nebo kultivaru, nebo roubování za účelem zlepšení či zvýraznění určité vlastnosti naroubovaného kultivaru v kombinaci s podnoží. Ta u naroubované odrůdy může ovlivnit bujnost růstu, plodnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, časnost dozrávání, velikost plodů a jejich vybarvení, zakotvení stromu na stanovišti, odolnost proti suchu, mrazuvzdornost, délku vegetace, životnost stromu… ale i odolnost proti některým chorobám a škůdcům. Jako příklad lze uvést u jabloní šlechtění podnoží na odolnost proti vlnatce krvavé, spále růžovitých. Roubuje (přeroubovává) se i tehdy, když nejsme spokojeni s kvalitou ovoce pěstované odrůdy. Chybí-li v okolí „osaměle“ vysazeného cizosprašného druhu správný opylovač, můžeme ho naroubovat do koruny.

Roubování může mít dva cíle: Zatímco u jabloní dbáme na to, aby kulturní část stromu roubovaného či očkovaného těsně nad zemí nikdy nezakořenila, u množení keřového rybízu a angreštu je tomu opačně. Špatně zakořeňující odrůdy roubujeme na kořen nebo krátký řízek meruzalky. Roubovance utopíme při výsadbě tak, aby mohla kulturní část nad podnoží zakořenit. Narůstající „zpravokořenělá“ sazenice rybízu nebo angreštu obyčejně podnož doslova udusí, meruzalka podrůstá jen v minimu případů.

Roub je část rostliny, kterou chceme množit, přenést jí na jiné kořeny. Jedině správně odebrané rouby, ve vhodnou dobu, jsou vhodné k roubování. Obecně platí, že nejlepší rouby jsou ze stromů zdravých, nepřehnojených dusíkem, stromů ne příliš zmlazených, a to z jižní strany koruny. To dává předpoklad správného vyzrání roubů. Na rouby se se zpravidla řežou jednoleté výhony, dostatečně vyzrálé. Podle druhu ovoce a způsobu roubování se doba jejich odebírání z matečné rostliny liší.

K roubování patří i vhodné nářadí a „spotřební materiál“. Základem je dobře nabroušený roubovací nůž (mělo by se s ním dát holit), vázací páska a kvalitní štěpařský vosk. Potřebné jsou i solidní nabroušené zahradní nůžky (odběr roubů, jejich úprava před roubováním). Nože nejsou univerzální, jsou vyráběny pro praváky a leváky. Broušení nože je časově náročné, lepší je ruční. K výbavě by měl patřit i vhodný jemný brousek, popřípadě i řemen. Pokud používáme brusku, musí mít pomalé otáčky, aby se nůž nezahříval, ostřímu to nedělá dobře. Tupý nůž a nůž, jehož ostří není rovné a hladké zhoršují podmínky pro kvalitní srůst roubu a podnože. Řez by měl být hladký, bez třepení, podélných rýh.

Nůžky mohou být tzv. univerzální, nebo též pro leváky a praváky. Dříve se na vázání – připevnění roubu k podnoži – používalo lýko. Roub a podnož se mezi jednotlivými smyčkami lýka zatíral štěpařským voskem, dnes se používá páska z plastu. Ta místo roubování dokonale překryje (je pružná), zabrání zasychání řezných ran, výparu vody. Při vázání lýkem se muselo řezům na roubu a podnoži věnovat daleko více péče, řezy musely být opravdu rovné, solidním utažením pásky se dají mírné prohřešky schovat. Páska bývá na trhu v odlišné šířce, různé tloušťce, různě pružná. Stojí za to vyzkoušet, jaké vlastnosti má páska při nízkých teplotách, některá může tuhnout, ztrácet pružnost. V šířce z obchodu se dá použít jen na některé způsoby roubování (přeroubování silnějších větví za kůru). Na roubování v ruce, na angrešty a rybízy je vhodné si ji upravit, nařezat na užší proužky a určitou délku, podle síly podnoží a roubů.

Foto
1. Roubování do rozštěpu
2. Plátováním lze naroubovat i trochu silnější rouby na tenčí podnož. Svazky cévní se musí na jedné straně krýt, nesmíme roub umístit centrálně
3. Plátování či kopulace, roub stejně silný jako podnož. Svazky cévní podnože a roubu by se měly při vázání dotýkat skoro na 100%
4. Nářadí a materiál. Nařezaná páska, páska originál, nůžky, roubovací a očkovací nože, nůžky, brousek, tužka a cedulka na poznačení odrůdy.

Roubování: Plátování, foto 3

Roubování: Nářadí a materiál, foto 4

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: roubování

02.12. 2015
13.43 kB čtenářů
Roubování (2)
12.12. 2016
3.03 kB čtenářů
Roubování (3)
07.02. 2017
2.27 kB čtenářů
Zlepšené roubování za kůru
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
26.06. 2017
467 čtenářů
Mirabelka - pěstování
22.05. 2017
9.19 kB čtenářů
Líska - pěstování
11.05. 2017
527 čtenářů
Jabloň - pěstování
11.05. 2017
37.34 kB čtenářů
Broskvoň - pěstování
04.05. 2017
695 čtenářů
Nektarinka - pěstování
25.04. 2017
1.01 kB čtenářů
Třešeň - postřik proti monilióze
24.04. 2017
1.59 kB čtenářů
Fíkovník smokvoň - pěstování
24.04. 2017
605 čtenářů
Jabloně - výběr odrůd
05.04. 2017
618 čtenářů
Višeň plstnatá - Prunus tomentosa
04.04. 2017
706 čtenářů
Ovocné dřeviny - postřiky obecně
04.04. 2017
1.34 kB čtenářů
Švestka - postřik proti mšicím