Roubování (2)

Poslal(a) 02.12. 2015 16:56:18 (12622 čtenářů)

Roubování: Řez na roubu má být delší než je dvojnásobek jeho průměru.

Po nabroušení nože se můžeme pustit do tréninku. Řez na roubu by měl být alespoň 3x delší než je jeho šířka, uprostřed řezu by měl být pupen. Nůž a palec by při řezu měl být naproti sobě, šikmo k roubu či podnoži. Tahem nože vytvoříme rovný řez. Palec se při tomto pohybu musí být bez pohybu. Nesmí se proti noži pohnout, zpomalit nebo zrychlit – obě chyby mohou být příčinou pořezání. Jakmile máme strach a palec podložíme pod roub, abychom se neřízli, řez nebude rovný, ale prohnutý. Když pak k sobě volně přiložíme roub a podnož, bude mezi nimi uprostřed mezera. Při malém prohnutí pomůže páska, při větší mezeře doporučuji další trénink. Na palec si můžeme přilepit (leukoplastí) kousek silnější kůže nebo duše z kola. Trochu tím pozbudeme citu, ale i strachu. Doporučuji nařezat si vrbové pruty v obvyklé tloušťce roubů a zkoušet si dělat plátky, učit se rovnému řezu. Vrba je pro začátek velmi vhodná. Pokud na ní získáme trochu jistoty, můžeme zkusit jabloň, hrušeň, nejhůře se nejspíše řeže meruňka, někdy bývá problém i s rybízy a angrešty.

Roubování: Palec proti noži, foto 2

Co bychom měli udělat v listopadu
Jestliže se tento měsíc chová podle svého jména, začínáme s odběrem roubů z některých ovocných druhů. Jakmile přejdou první mrazíky a opadává listí, řežeme rouby ořešáků, meruněk. U ořešáků dbáme na to, aby rouby nebyly z příliš bujného stromu, neměly velkou dutinu. Uložíme je v chladném vlhkém sklepě do vlhkého písku (2–3 cm hluboko, do 5 °C). Ten, kdo sklep nemá, může nařezaný materiál zahrábnout do země na severní straně zahradního domku, rouby zahrnout listím, později i sněhem. Existuje i možnost založit rouby v ledničce, v zásuvce určené pro zeleninu, zabalené ve vlhkých novinách, ve vlhké utěrce, v PET sáčku. Osobně tuto možnost využívám jen krátkodobě, na několik málo dnů, než rouby přenesu do sklepa. Při delším skladování v ledničce rouby mohou napadat houbové choroby (je možné proti nim rouby ošetřit). Pokud jsou rouby určené na přeroubování rostoucích stromů, nemáme na nějaký čas už žádnou práci. Pokud však roubujeme v zimě doma, „v ruce“, ne až na stanovišti, musíme si připravit i podnože. Po přirozeném opadu listů bude mít podnož na zimu i na překonání všech strastí spojených s roubováním to největší možné množství látek, které se z listů přesunuly do kmínku a kořenů. Podnože vyryjeme, ošetříme jejich kořeny /jsou-li poškozené/, založíme je na místo, kde nezamrznou, odkud je budeme moct snadno vyzdvihnout na roubování. Může to být ve sklepě v rašelině, substrátu, písku, v hoblinách… i venku, kde je založíme do zeminy nebo jiného materiálu (jako ve sklepě) a zahrneme vyšší vrstvou listí. Tento způsob se nevyplácí zejména v roce, kdy se přemnoží hraboši, nebo když brzy přijdou silné mrazy, při kterých promrzne nejen kryt z listí ale i půda pod ním zmrzne na „kost“. Meruzalku, podnož, na kterou roubujeme rybíz a angrešt před uložením do sklepa ošetříme proti šedé hnilobě (plísni šedé).

První sklizně roubů, první roubování
Brzy po sklizni roubů můžeme začít s roubováním ořešáků. Jako podnož se užívá semenáč ořešáku královského nebo někdy i ořešáku černého. Podnož, jednoletý či dvouletý semenáč (prostokořenný nebo nahrnkovaný) se roubuje v ruce – do rozštěpu, kopulací, anglickou kopulací nebo plátováním. Spodní pupen na roubu u roubování do rozštěpu by mělo být uprostřed klínu vyříznutého do podnože, u plátování by měl být zhruba na středu řezné plochy roubu. Délka roubu je taková, aby na něm byly 3–4 pupeny. Zaváže se páskou, horní řez na roubu se zamázne latexem nebo štěpařským voskem. Roubovanec poté projde ohřevem (27–30 °C, ve vlhkých hoblinách, nejlépe v plastovém sáčku, při vysoké vzdušné vlhkosti). Když podnož s roubem sroste, může se roubovanec uložit do chladného sklepa až do doby výsadby ven. Takto lze roubovat i v pozdějších termínech, rouby totiž při „ohřevu“ mnohdy proraší a poté se již do sklepa, do tmy uložit nedají. A udržet ořešák od listopadu do výsadby někdy v květnu v podmínkách, kdy nemáme skleník nebo zimní zahradu je dosti složité. Další způsob roubování ořešáku najdete v zahrádkáři č. 2/2011.

Listopad je měsíc, kdy se roubování a přípravy na něj teprve rozjíždí. Teď stačí, když si seženeme a nabrousíme nůž, připravíme pásku a čerstvý štěpařský vosk. Vosk, který je dva roky starý již nepoužíváme, mohl by pálit.

Foto 1. Řez na roubu má být delší než je dvojnásobek jeho průměru. Zhruba na středu by mělo být očko – příprava roubu na anglickou kopulaci. Řez ve třetině délky řezné plochy
.
2. Palec proti noži. Řez bude rovný, rouby k sobě budou pasovat.
3. Palec schovaný pod roubem. Řez bude uprostřed více vybraný.

Roubování: Palec schovaný pod roubem, foto 3

Text a foto ing. Ivan Dvořák

Články: roubování

02.12. 2015
14.09 kB čtenářů
Roubování (1)
12.12. 2016
2.24 kB čtenářů
Roubování (3)
07.02. 2017
1.51 kB čtenářů
Zlepšené roubování za kůru
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
25.04. 2017
100 čtenářů
Třešeň - postřik proti monilióze
24.04. 2017
90 čtenářů
Fíkovník smokvoň - pěstování
24.04. 2017
86 čtenářů
Jabloně - výběr odrůd
05.04. 2017
129 čtenářů
Višeň plstnatá - Prunus tomentosa
04.04. 2017
263 čtenářů
Ovocné dřeviny - postřiky obecně
04.04. 2017
264 čtenářů
Švestka - postřik proti mšicím
21.03. 2017
58.43 kB čtenářů
Broskvoně - řez
19.03. 2017
288 čtenářů
Odrůdy jablek - rozdíly v chuti
17.03. 2017
505 čtenářů
Třešeň - řez
17.03. 2017
281 čtenářů
Broskvoň - výsadba
15.03. 2017
674 čtenářů
Meruňka - řez