Rostliny: Rubus caesius - ostružiník sivý

Poslal(a) 28.08. 2016 23:18:06 (699 čtenářů)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Další názvy: ostružiník ježiník
Slovenský název: ostružina ožinová

Rubus caesius - ostružiník sivý

Popis: Prýty zpočátku poněkud vzpřímené nebo obloukovité, později prodloužené (až přes 4 m dlouhé) a poléhavé až plazivé, dosti rozvětvené, v křovinách opíravě šplhavé, tenké, obvykle 2 - 5 mm v průměru, oblé, bledě až svěže zelené, s červenavým nádechem; všechny větve se stíratelným namodralým, často až bílým voskovým ojíněním, lysé, vzácně řídce pýřitě plstnaté, s ojedinělými až roztroušenými, mnohdy i zcela chybějícími, až 0,5 mm dlouhými stopkatými žlázkami. Ostny roztroušené až dosti husté, ± stejnotvaré, šídlovitě štětinovité, na bázi jen nepatrně rozšířené, snadno ulomitelné, skloněné, rovné nebo srpovité, jen asi 1,0 - 2,5 (-3,0) mm dlouhé, nezbarvené. Listy v létě zelené, na podzim trochu červenající, v zimě opadavé, 3četné, velmi vzácně (a většinou jen při bázi prýtu) až 5četné, bylinné konzistence, na líci svěže až žlutavě zelené, na slunci velmi svraskalé, chlupaté až lysé, na rubu bledší, bez chlupů nebo řídce chlupaté, vzácně až skoro měkce chlupaté, bez plstnatého odění. Koncový lístek krátce řapíčkatý (řapíček většinou zdéli 15 - 33 % délky čepele lístku), 6,0 - 9,0 cm dlouhý, 4,5 - 6,0 cm široký, široce trojúhelníkovitý až trochu kosníkovitý, na bázi zpravidla srdčitě vykrojený, někdy vejčitý až obvejčitý, a pak se zaokrouhlenou bází, na vrcholu bez nasazené špičky, často trochu 3laločný nebo s několika malými laloky. Zoubkování listového okraje hrubé a většinou zřetelně periodické; hlavní zuby delší, přímé; okraj listu mezi první a druhou postranní žilkou často poměrně hluboce zaříznutý. Postranní lístky s řapíčkem 0 - 2 (-3) mm dlouhým, značně asymetrické, s větší dolní polovinou, často dvoulaločné. Řapík na líci po celé délce žlábkovaný, skoro lysý, jemně ostnitý, ± krátce stopkatě žlázkatý, s 15 - 20 štíhlými, 1 - 2 mm dlouhými ostny. Palisty kopinaté až široce kopinaté, zpravidla lupenovitě rozšířené, (1-) 2 - 4 mm široké.

Květenství většinou krátce a zúženě chocholíkovité, latnaté, řídké, chudokvěté, vysoko prolistěné; listeny úzce kopinaté. Vřeteno květenství ojíněné, většinou řídce chlupaté a roztroušeně stopkatě žlázkaté, jemně ostnité. Květní stopky 15 - 30 (-80) mm dlouhé, tenké, přitiskle tence plstnaté, s roztroušenými až hustými, vzácně chybějícími načervenalými krátkými stopkatými žlázkami asi 0,5 mm dlouhými a s 0 - 20 jemnými, rovnými nebo jen slabě zahnutými, (0,5-) 1,0 - 2,0 mm dlouhými jehlicovitými ostny. Květy 2,0 - 2,5 cm v průměru; kališní lístky zelené, bělavě lemované, plstnaté, často s červenavými stopkatými žlázkami, většinou bez osténků, na vrcholu niťovitě prodloužené, za plodu vzpřímené a souplodí objímající. Korunní lístky 9 - 14 (-16) mm dlouhé, 8 - 12 mm široké, široce eliptické až okrouhlé, bílé, lysé nebo téměř lysé, obvykle navzájem se překrývající. Tyčinky téměř z déli genecea; nitky bílé, prašníky lysé. Semeníky lysé; čnělky zelenavě bílé. Souplodí kulovité, z nečetných velkých peckoviček (nanejvýš 20), za zralosti mnohdy na jednotlivé peckovičky rozpadavé, na černavém podkladu matně modravě ojíněné, lysé, většinou dobře vyvinuté, šťavnaté, nakyslé až mdlé chuti. Kvete od května do července (až října).

Výskyt: Roste v prosvětlených lužních lesích, vrbinách, lesních okrajích, borech, křovinách, okrajích cest a silnic, úhorech, rumištích, intravitrálech osad, vlhkých skalách, plotech, mnohdy i jako plevel na polích, na půdách zpravidla minerálně středně silných, hlubších i mělkých, jílovitých, hlinitých, hlinitopísčitých i kamenitých, čerstvě vlhkých, mnohdy zaplavovaných, mírně kyselých až alkalických, často s obsahem vápníku, málo humózních, na místech výslunných a polostinných.

V ČR patří mezi nejrozšířenější druhy ostružiníků a roste pravděpodobně na celém území státu od nížin do hor. Celkově se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí) a západní Asii až po Altaj a středoasijská pohoří. Na sever zasahuje po Britské souostroví, Skandinávii a Rusko (po 63° s.š.).

Využití: viz ostružiník křovitý, který je souhrným označením asi 50 druhů tohoto rodu, všechny se stejným významem.
Text: Michal Sochor, Botanika - teorie a praxe, botanika.borec.cz
Foto: Zdena Nováková
11 článků v tomto tématu
16.01. 2017
71 čtenářů
Sparganium erectum - zevar vzpřímený
Čeleď: zevarovité (Sparganiaceae) Bylina vytrvalá, vodní i bažinatá, 30-150 cm vysoká. V zemi má dužnaté výběžky. Lodyha silná, přímá, nad polovinou větvená, oblá listnatá. Listy
16.01. 2017
75 čtenářů
Arum cylindraceum - áron východní
Čeleď: áronovité (Araceae) Bylina vytrvalá, 15-40 cm vysoká, jedovatá. V zemi má vejcovitý, zkrácený, svisle postavený hnědý oddenek. Listy jsou v přízemní růžici, dlouze řapíkaté,
14.01. 2017
132 čtenářů
Neottia nidus-avis - hlístník hnízdák
Čeleď: vstavačovité (Orchidaceae) Bylina vytrvalá, 20-60 cm vysoká. Lodyha přímá, nezelená, bledě žlutá, silná, rýhovaná. Listy drobné, šupinovitě pochvovité, bledohnědé, kopinaté,
14.01. 2017
114 čtenářů
Listera ovata - bradáček večitý
Čeleď: vstavačovité (Orchidaceae) Bylina vytrvalá, světle zelená, 20-60 cm vysoká, v zemi má vodorovný, válcovitý oddenek. Lodyha přímá, silnější, pod listy čtyřhranná, nad nimi oblá,
14.01. 2017
116 čtenářů
Epipactis helleborine - kruštík širolistý
Čeleď: vstavačovité (Orchidaceae) Bylina vytrvalá, 25-100 cm vysoká. V zemi má dužnatý oddenek. Lodyha přímá, jednotlivá, na bázi s hnědavými šupinami, dole načervenalá, listnatá, nevětvená.
11.01. 2017
95 čtenářů
Epipactis purpurata - kruštík modrofialový
Čeleď: vstavačovité (Orchidaceae) Bylina vytrvalá, často trsnatá, zelenofialově zbarvená, 30-60 cm vysoká. Jen vzácně bývají celé rostliny fialové, bez chlorofylu. V zemi má dužnatý
11.01. 2017
92 čtenářů
Asparagus officinalis - chřest lékařský
Čeleď: chřestovité (Asparagaceae) Bylina vytrvalá, dvoudomá, 40-150 cm vysoká. V zemi má silnější kořen. Lodyha přímá, silná, větvená, větve silně odstálé. Listy (pravé) jsou drobné,
10.01. 2017
86 čtenářů
Paris quadrifolia - vraní oko čtyřlisté
Čeleď: triliovité (Trilliaceae) Bylina vytrvalá, 15-30 cm vysoká, jedovatá. V zemi má plazivý oddenek. Stonek vzpřímený, válcovitý, dole nafialovělý, nevětvený, listnatý. Listy na stonku
10.01. 2017
98 čtenářů
Potamogeton natans - rdest vzplývavý
Čeleď: rdestovité (Potamogetonaceae) Bylina vytrvalá, vodní, vzplývavá na hladině. V bahně setrvává silným, dužnatým oddenkem. Lodyhy jsou jednoduché nebo slabě větvené, oblé, listnaté,
09.01. 2017
143 čtenářů
Carlina vulgaris - pupava obecná
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, ostnitá, 20-50 cm vysoká. V zemi má silnější kořen. Lodyha přímá, tuhá, hranatá, až v horní části řídce větvená,
09.01. 2017
145 čtenářů
Carlina acaulis - pupava bezlodyžná
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae) Bylina vytrvalá, přízemní, silně ostnitá, 1-3 cm vysoká (výjimečně vyšší). V zemi má silný oddenek. Lodyha zakrnělá, pokrytá listy. Listy v bohaté