O umění zahradnickém

Poslal(a) 05.09. 2016 14:57:11 (5319 čtenářů)

Pokud jsem byl jenom vzdáleným a roztržitým divákem na hotové dílo zahrádek, považoval jsem zahradníky za osoby ducha zvláště poetického a jemného, které pěstují vůni květin, naslouchajíce zpěvu ptačímu. Nyní, když se dívám na věc z větší blízkosti, shledávám, že pravý zahrádkář není člověk, který pěstuje květiny; je to muž, který pěstuje hlínu. Je to tvor, který se zarývá do země a nechává podívanou na to, co je nad ní, nám, lelkujícím budižkničemům. Žije, ponořen v zemi. Staví svůj pomník v hromadě kompostu. Kdyby přišel do zahrady ráje, začichal by opojen, a řekl by: „Tady je, panečku, humus!“ Myslím, že by zapomněl pojíst ovoce stromu poznání dobrého a zlého ; spíše by koukal, jak by mohl Hospodinu odvézt nějaké to kolečko rajské prsti. Nebo by shledal, že strom poznání dobrého a zlého nemá kolem sebe uděláno pěkné mísovité rabátko, i začal by se tam mrvit v hlíně, nevěda ani, co mu visí nad hlavou. „Adame, kde jsi ?“ zavolal by Hospodin. „Hned,“ odpověděl by zahradník přes rameno, „teď nemám kdy.“ A dělal by dál své rabátko.

O umění zahradnickém (KAREL ČAPEK)

Kdyby byl člověk-zahradník vznikal od počátku světa přírodním výběrem, byl by se patrně vyvinul v nějakého bezobratlovce. K čemu vůbec má zahradník záda? Jak se zdá, jen k tomu, aby si je chvílemi narovnával, pravě „To mě bolí záda!“ Co se nohou týče, dají se všelijak skládat; lze sedět na bobku, klečet na kolenou, vpravit nějak nohy pod sebe, nebo konečně si je dát za krk; prsty jsou dobré kolíky k dělání důlků, dlaně drtí hrudky nebo rozhrnují prsť, kdežto hlava slouží k zavěšení fajfky; jenom hřbet zůstává nepoddajnou věcí, kterou se zahradník marně pokouší náležitě ohnout. Zahradní žížala také -nemá zad. Zahrádkář je obyčejně nahoře zakončen zadkem; nohy a ruce má, rozkročené, hlavu někde mezi koleny, podoben pasoucí si klisně. Není to muž, který by chtěl „i jen píď jedinou přidati k své postavě;“ naopak skládá, svou postavu vejpůl, usedá na bobeček a zkracuje se všemožným způsobem; jak ho vidíte, zřídka měří přes metr výšky.

Pěstování hlíny záleží jednak v různém rytí, okopávání, obracení, zahrabávání, kypření, rovnání, hlazení a kadeření, jednak v přísadách. Žádný pudding nemůže být složitější než příprava zahradnické půdy ; pokud jsem mohl sledovat, dává se do ní hnůj, mrva, guano, listovka, drnovka, ornice, písek, sláma, vápno, kainit, Thomasova moučka, dětská moučka, ledek, rohovina, fosfáty, trus, krondaro, popel, rašelina, kompost, voda, pivo, vyklepané fajfky, ohořelé sirky, mrtvé kočky a mnohé jiné substance. To vše se ustavičně míchá, zarývá a přisoluje; jak řečeno, zahradník není člověk, který voní k růži, nýbrž, který je stíhán představou, že by „ta půda chtěla ještě trochu vápna,“ nebo že je těžká (jako cejn, říká zahradník) a „chtěla by víc písku.“ Zahradnictví se stává věcí jaksi vědeckou. Dnes už by dívka nesměla jen tak zpívat: „Pod našema okny roste růže květ.“ Spíše by měla zpívat, že pod našema okny by se mělo nasypat ledku a bukového popela, pečlivě promíchaného s drobnou řezankou. Růže květ je tak říkajíc jenom pro diletanty; zahradníkova radost je zakořeněna hlouběji, až v lůně prsti. Po smrti se zahrádkář nestává motýlem, opilým vůní květin, nýbrž žížalou, okoušející všech temných, dusíkatých a kořenitých rozkoší hlíny.

Teď z jara jsou zahrádkáři neodolatelně, jak se říká, vábeni do svých zahrádek; sotva položí lžíci, už jsou na svých záhoncích, zvedajíce zadky k báječnému blankytu; tady rozemelou v prstech teplou hrudku, tady strčí blíž ke kořínkům zvětralý a drahocenný kousek loňského hnoje, tam vyrvou plevel a tuhle seberou kamínek; teď čechrají půdu kolem jahod a za chvíli se uklánějí několika sazeničkám salátu, nos u země, zamilovaně lechtajíce křehký chundel kořínků. V této poloze užívají jara, zatím co nad jejich bedry opisuje slunce svůj slavný koloběh, plují oblaka a páří se nebeské ptactvo. Už se otvírají poupata třešňová, mladé lupení se rozvíjí s líbeznou útlostí, kosi křičí jako blázni ; tu se narovná pravý zahrádkář, protáhne se v kříži a praví zádumčivě: „Na podzim to hodně pohnojím a přidám drobet písku.“

Ale je jedna chvíle, kdy se zahrádkář vztyčí a rozvine ve své plné výši ; je to odpolední hodinka, kdy své zahrádce udílí svátost kropení. Tehdy stojí, přímý a téměř vznešený, řídě trysk vody z hubičky hydrantu; voda šumí stříbrnou a zvučnou prškou; z kypré země zavane vonný dech vlhkosti, každý lístek je zrovna divoce zelený a jiskří chutnou radostí, že by jej člověk snědl. „Tak, teď má dost,“ šeptá zahradník blaženě; tím nemyslí třešničku zpěněnou poupaty, ani nachovou meruzalku ; míní hnědou prst země. A když zapadne slunce, praví s vrcholnou spokojeností: „To jsem se dnes nadřel!“

O umění zahradnickém (KAREL ČAPEK)

O umění zahradnickém (KAREL ČAPEK)

Zahradníkův rok, Karel Čapek
Rok vydání 1929
11 článků v tomto tématu
01.04. 2019
3.71 kB čtenářů
Spokojené kaktusy
Praktická a moderně upravená příručka obsahuje informace o více než stovce kaktusů a sukulentů a najdete v ní všechno, co potřebujete vědět, aby rostliny byly zdravé, dobře rostly a bohatě
11.02. 2019
4.36 kB čtenářů
Bylinky pro zdraví a krásu
Krásná publikace plná nedocenitelných znalostí o bylinkách a jejich zpracování do přípravků pro krásu a pocit pohody.
04.02. 2019
5.41 kB čtenářů
Pozoruhodný svět bylin
Před mnoha tisíciletími naši dávní předkové pochopili, že určité rostliny poskytují speciální užitek z pohledu výživy, přírodních léčiv nebo žádaných komodit, které produkují.
04.02. 2019
2.83 kB čtenářů
Pozoruhodný svět stromů
Originální, bohatě ilustrovaná příručka nabízí podrobné informace o sto padesáti druzích stromů z celého světa. Všímá si nejen jejich základních charakteristických znaků, výskytu
26.01. 2019
5.34 kB čtenářů
Velká kniha biozahradničení
Hlavní myšlenkou biozahradničení je přesvědčení, že zdravé rostliny mohou růst jen ve zdravé půdě. Půda je alfou a omegou biologického pěstování a všechno se odvíjí od ní a jejího
26.01. 2019
2.54 kB čtenářů
Pěstování hub
Houby jsou plné vitaminů a antioxidantů a dodávají pokrmům jedinečnou chuť – ti, kteří nechtějí čekat na houbařskou sezonu, si je mohou sami vypěstovat. Není třeba se při tom omezit
14.01. 2019
6.81 kB čtenářů
Bonsaje pro začátečníky
Tvarování a pěstování bonsají je umění, které poskytuje nejen zábavu, ale i trvalou hodnotu v podobě jedinečného miniaturního stromku.
14.01. 2019
3.92 kB čtenářů
Ovocné dřeviny a bobuloviny
Jak by se vám zamlouval angrešt na vysokém kmínku uprostřed záhonu letních květin? Nebo špalír s jablky jako zástěna na terase? Či snad vinné hrozny na domovní stěně?
16.10. 2018
3.06 kB čtenářů
Zahradní design
Odborně fundovaná publikace se zaměřuje na tvorbu zahradního designu. Seznamuje se všemi aspekty navrhování zahrad od volby nejvhodnějšího místa, rozložení jednotlivých prvků přes napojení
21.09. 2018
3.40 kB čtenářů
Léčivé rostliny na zahradu
Kniha přináší široký přehled rostlin používaných v tradičním léčitelství a zahrnuje bohatou škálu růstových forem, od trav přes kvetoucí rostliny po keře a stromy. Uvedené druhy
18.09. 2018
3.35 kB čtenářů
Tajemné vědomí rostlin
Fascinující pohled do světa rostlin. Rostliny mají více smyslů než lidé. Prožívají emoce a cítí bolest. Vidí, slyší, cítí a znají pojem času. Stále víc badatelů přiznává rostlinám
Diskusní fórum / Knihy
08.04. 2015
8.86 kB čtenářů
Cibulové a hlíznaté rostliny
23.11. 2014
254.53 kB čtenářů
Doporučená literatura od členů diskuzního fora
19.08. 2013
14.50 kB čtenářů
Doporučíte prosím knihu o květinách a květinových záhonech?
19.10. 2008
17.22 kB čtenářů
Vyhrajte Zahradnický kalendář od PRO VOBIS, s.r.o.
13.09. 2008
17.79 kB čtenářů
Vyhrajte knížku z nakladatelství Brázda