Rostliny: Sorbopyrus auricularis - hruškojeřáb ouškatý

Poslal(a) 04.10. 2016 07:44:27 (1734 čtenářů)

Hruškojeřáb patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a jedná se o výsledek mezirodového šlechtění a křížení hrušně s jeřábem mukem. Hruškojeřáb se tudíž ve volné přírodě prakticky nevyskytuje a protože vytvořená semínka mají nízkou klíčivost, je nutné tuto ovocnou odrůdu množit pouze vegetativním způsobem. Nejčastěji se používá očkování či méně často roubování na hrušní podnož.

Sorbopyrus auricularis - hruškojeřáb ouškatý

Jedná se o opadavý strom dorůstající až 12 m do výšky. Je mrazuvzdorný až do -30°C. Má vzpřímený, jehlancovitý růst a roste velice bujně. Listy bývají až 5 cm velké a tvarem se podobají spíše listům jabloní než hrušní. Tyto listy jsou na rubu plstnaté. Hruškojeřáb bývá olistěn od května do listopadu. Na podzim se listy zabarvují do hnědožlutých až červenožlutých barev.

Vykvétá v květnu a to velice bohatě. Květy mají bílou barvu, jsou samosprašné a jsou opylovány hmyzem. Z těchto květů se později vytvářejí plody velké až 5 cm. Plodem jsou kulovitéhruškovité malvice seskupené v bohatém plodenství na společné stopce. Tyto malvice obsahují několik drobných semínek, které ale bývají většinou nevyvinutá a proto málo klíčí. Tyto plody bývají v nezralosti plstnaté a po dozrání mají oranžově červenožlutou barvu. Plody dozrávají v polovině září a mají svérazně velmi dobrou chuť, která je příjemně sladká. Bohužel má díky brzké moučnatosti krátkou skladovací dobu.

Hruškojeřáb není náročný strom a spokojí se s každým typem půdy, která by ale neměla být vysychavá. Vyžaduje proto spíše vlhčí druhy půd a nebo pravidelnou zálivku. Nejlépe mu vyhovují prosluněná otevřená prostranství, ale dá se pěstovat i v částečném stínu. Ve vyšších polohách se ale doporučují pouze slunná stanoviště. Je velice odolná vůči škůdcům a chorobám. Díky netradičnímu vzhledu jak stromu, tak i ovoce je velice krásnou okrasnou dřevinou.

Původ hruškojeřábu je v Alsasku u dolnorýnského města Bollville, kde byl nalezen před rokem 1650 jako náhodný semenáč. Z tohoto semenáče se později vyšlechtil nový ovocný druh nazývaný podle místa nálezu Bollvilleriana. Existují ale i další druhy hruškojeřábů, a to třeba naše Tatarova hrušeň. Jedná se o semenáč vypěstovaný ze semen Bellvilleriany v bývalé botanické zahradě v Praze na Smíchově v roce 1858. Tatarova hrušeň či Tatarka má plody větší, zlatitě žluté, šťavnaté a jsou také velice chutné. Velkou výhodou je, že málo moučnatí a lze ji déle skladovat. Svým tvarem, barvou i chutí připomíná exotické ovoce. Dalším zajímavým druhem hruškojeřábu je Šípková hrušeň či Shipova, původem z bývalé Jugoslávie, která se často komerčně nabízí v západní Evropě. Má také do žluta zabarvené plody, které dozrávají už koncem srpna.
Text: Vladimír Zajíc
www.ekozahrady.com
Foto: Marie Fárová
11 článků v tomto tématu
11.04. 2017
300 čtenářů
Podnože ovocných dřevin
Důležité podnože hlavních druhů ovocných dřevin ve skupinách podle jejich vzrůstnosti S klesající vzrůstností se na jednu stranu zmenšuje objem koruny, odolnost a životnost naroubované
03.04. 2017
318 čtenářů
Amelanchier alnifolia 'Obelisk' - muchovník olšolistý
Muchovník olšolistý (Saskatoon) je původním kanadským druhem muchovníku, který se pěstuje zejména pro své vynikající, jedlé a zdravé plody. Jsou temně purpurově červené až modrofialové,
16.03. 2017
569 čtenářů
Actinidia arguta 'Kokuwa' - aktinídie význačná, kiwi
Jednodomá odrůda drobnoplodého kiwi, nevyžaduje opylení samčí rostlinou. Plody jsou drobnější, jasně zelené. Dozrává od října do poloviny listopadu.
13.03. 2017
437 čtenářů
Lonicera caerulea var. kamtschatica - zimolez kamčatský
Zimolez kamčatský je prvním dozrávajícím ovocem v roce pro naše zeměpisné podmínky. Jedná se o poddruh zimolezu modrého, který byl vyselektován pro nejchutnější plody. Ty vypadají jako
05.03. 2017
430 čtenářů
Prunus armeniaca 'Apricompact' - zakrslá meruňka
Rodina Burkharda Gesenzera ze Švýcarska se zabývá šlechtěním ovocných stromků a keřů již od konce 19.století, někdy od roku 1889. Ochranná známka Lubera® vznikla na popud zástupce třetí
28.02. 2017
313 čtenářů
Malus domestica 'Bohemia Gold' - jabloň
Bohemia Gold (popř. Gold Bohemia) je česká odrůda středně pozdní a velmi dobré jabloně získané z mutace starší odrůdy Bohemia. Tvoří středně velké až velké plody (při probírce) se
23.02. 2017
610 čtenářů
Nízké tvary vypěstované z vřetena
Vřeteno (obr. a) je nízkokmen o vysce kmenu 40 - 50 cm u jabloní a 60 - 80 cm u hrušní. Pro jabloň přichází v úvahu jako podnož (kořenový systém) všeobecně typ M9. Potřebuje velmi dobrou
23.02. 2017
606 čtenářů
Tvary stromů
Všeobecně platí: Čím vyšší kmen ovocného stromu byl vypěstován ve školce, tím dosáhne vyššího vzrůstu. Silný vzrůst oddaluje počátek sklizně; to je však nepříliš žádoucí.
07.02. 2017
1.48 kB čtenářů
Zlepšené roubování za kůru
V době, kdy už stromem dostatečně proudí míza, můžeme roubovat za kůru. Způsobů je více, nejčastější je „klasika“, kdy se roub seřízne jako na kopulaci, v místě roubování se
06.02. 2017
817 čtenářů
Řez ovocných stromů (2)
JAK TO UDĚLAT Dobrý čas na prořezávání ovocných stromů je konec podzimu a začátek zimy. Ale radíme také prořezávat později v zimě (v předjaří), když už nejstudenější počasí přešlo,
06.02. 2017
1.05 kB čtenářů
Řez ovocných stromů (1)
Neprořezávejte ovocné stromy na jaře ani v léte Prořezávání pomůže udržet správnou výšky a tvar ovocných stromů, aby se mohla vyvinout kostra, kterou potřebují pro dobrou produkci ovoce.
Diskusní fórum / Ovocné dřeviny
24.04. 2017
30 čtenářů
Fíkovník smokvoň - pěstování
24.04. 2017
28 čtenářů
Jabloně - výběr odrůd
05.04. 2017
119 čtenářů
Višeň plstnatá - Prunus tomentosa
04.04. 2017
239 čtenářů
Ovocné dřeviny - postřiky obecně
04.04. 2017
237 čtenářů
Švestka - postřik proti mšicím
21.03. 2017
58.35 kB čtenářů
Broskvoně - řez
19.03. 2017
272 čtenářů
Odrůdy jablek - rozdíly v chuti
17.03. 2017
484 čtenářů
Třešeň - řez
17.03. 2017
265 čtenářů
Broskvoň - výsadba
15.03. 2017
654 čtenářů
Meruňka - řez
10.03. 2017
371 čtenářů
Houbovitost kmene švestky