Zahradníkův prosinec

Poslal(a) 02.12. 2016 10:32:13 (4729 čtenářů)

Ba že, teď už je všechno hotovo. Až do této doby ryl, kopal a kypřil, převracel, mrvil a váp­nil, prosypával půdu rašelinou, popelem a saze­mi, ořezával, sil, sázel, přesazoval, dělil, kladl do země cibulky a vyndával na zimu hlízy, kro­pil a proléval, sekl trávu, plel, kryl kytky chvo­jím nebo jim přihrnul ke krčku půdy; toto všecko dělal od února do prosince, a teprve teď, když mu zahrádka zapadla sněhem, si vzpomí­ná, že na něco zapomněl: podívat se na ni. Ne­boť vězte, že na to neměl pokdy. Když se v létě běžel podívat na kvetoucí encián, musel se ces­tou zastavit, aby vytahal z trávy plevel. Když se chtěl pokochat krásou rozkvetlých delfinií, shledal, že jim musí dát hůlky. Když mu roz­kvetly astry, běžel pro konev, aby je zalil. Když mu kvetl phlox, vytahoval pejřavku; když mu kvetly růže, koukal, kde jim má ořezat vlky nebo potírat padlí; když mu vykvetly chry­santhemy, vrhl se na ně s motykou, aby jim zkypřil slehlou půdu. Co chcete, pořád bylo co dělat; copak můžeš strčit ruce do kapes a jen tak okukovat, jak to vypadá?

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Teď už je, chvála, bohu, všechno hotovo; ono by se dalo ještě ledacos tento; tamhle vzadu je půda jako cejn, a tu centaureu jsem chtěl vlast­ně přesadit, ale pokoj s vámi; už napadl sníh. Což, zahradníku, aby ses šel po prvé podívat na svou zahrádku?

Tak tohle černé, co čouhá ze sněhu, je bru­nátná viscaria; tohle suché stéblo je modrý orlíček; tenhle chuchvalec spáleného listí je astilbe. A hleďme, tamhle to košťátko je aster ericoides, a tady, co není nic, je oranžový upo­lín, a tady ta hromádka sněhu je dianthus, to se rozumí, dianthus. A tam ten stonek, to je asi červený řebříček.

Brr, to zebe! Člověk se ani v zimě nemůže po­kochat svou zahrádkou.

Nu dobře, tedy mi zatopte; nechme už za­hrádku spát v lehké peřině sněhu. Je dobře myslet i na jiné věci; máme plný stůl nepřečte­ných knížek, i dejme se do nich; máme tolik ji­ných plánů a starostí; i začněmež s nimi. Jestli­pak jenom jsme všechno dobře zakryli chvojím? Dali jsme dost příkrovu tritomě, nezapomněli jsme pokrýt plumbago? A kalmie by se měla zastínit nějakou větévkou; jestlipak nám ne­zmrzne azalka? Což, když nám nevzejdou blízky asijského pryskyřníku? V tom případě vysadí­me na jejich místo ... počkejme ... Počkejme, na to se podíváme do některého ceníku.

Tedy zahrádka v prosinci je obsažena hlavně ve velikém množství zahradnických katalogů. Zahradník sám přezimuje pod sklem ve vyto­pené místnosti, zahrnut až po krček nikoliv mrvou ani chvojím, nýbrž zahradnickými ce­níky a prospekty, knihami a brožurami, ve kte­rých se dočítá:
1. že nejcennější, nejvděčnější a naprosto ne­postradatelné kytky jsou ty, které ve své za­hrádce dosud nemá;
2. že všechno, co tam má, je „poněkud chou­lostivé" a „rádo vymrzá"; nebo že vysadil na jednom záhonku vedle sebe kytku, „která vy­žaduje vlhko", a kytku, „kterou je nutno chrá­niti před vlhkem" ; že to, co se zvláštní pozor­ností vysadil do nejplnějšího slunce, si žádá „plný stín" a vice versa;
3. že existuje tři sta sedmdesát nebo ještě více druhů květin, které „zasluhují více pozor­nosti" a „neměly by scházet v žádné zahradě"; nebo které jsou aspoň „zcela nová a překvapu­jící odrůda, daleko překonávající dosavadní vý­sledky".

Z toho všeho se obyčejně zahradník v prosinci velmi zasmuší; jednak se počíná děsit, že mu na jaře nevzejde ani jedna z jeho kytek následkem mrazu nebo zapaření, vlhka, sucha, slunce a ne­dostatku slunce ; pročež hloubá, čím tyto straš­né mezery nahradí.

Za druhé shledává, že i když mu toho zajde co nejméně, nebude mít ve své zahrádce skoro žádný z těch „nejcennějších, bohatě kvetoucích., zcela nových, nepřekonatelných" druhů, o kte­rých se právě dočetl v šedesáti katalozích; i toto jest zajisté nesnesitelná mezera, kterou je nut­no nějak vyplnit. Tu tedy se přezimující zahrad­ník naprosto přestává zajímat o to, co na své zahrádce má, jsa pln toho, co na ní nemá, čeho je ovšem daleko více; vrhá se na katalogy a za­trhává si v nich, co si musí objednat; co mu pro­boha už nesmí na zahrádce chybět. V prvním rozběhu si zatrhne čtyři sta devadesát perem které si stůj co stůj objedná; když si je spočítá, je poněkud zchlazen a s krvácejícím srdcem po­číná vyškrtávat ty, kterých se pro tentokrát zřekne. Tuto bolestnou eliminaci musí provádět ještě pětkrát, až mu zbývá už jen nějakých sto dvacet „nejkrásnějších, nejvděčnějších, nepo­stradatelných" peren, které - okřídlen proni­kavou radostí - ihned objedná. „Pošlete mi je začátkem března!!“ - Bože, kýž by už byl bře­zen, myslí si při tom se zimničnou netrpělivostí.

Nuže, bůh ho oslepil; v březnu shledá, že s největší námahou najde na své zahrádce tak stěží dvě nebo tři místa, kam se dá ještě něco zasadit, a to ještě jen u plotu za keři japon­ských kdoulí. Když vykonal tuto hlavní a - jak patrno - poněkud ukvapenou zimní práci, počíná se za­hradník nezkrotně nudit; protože „v březnu se to začne", počítá dny do března, a jelikož jich je příliš mnoho, odečte od nich patnáct dní, pro­tože „někdy se to začne už v únoru". Co platno, musí se čekat. Tu tedy se člověk zahradník vrhne na něco jiného; řekněme na sofa, na po­hovku nebo na chaiselongue, a pokouší se o zimní spánek přírody.

Za půl hodiny vyletí z této rovnovážné polohy, inspirován novou myšlenkou. Květináče! Vždyť je možno pěstovat kytky v květináčích! Rázem se mu zjeví houšti palem a latanií,. dracen a tra­deskancií, asparagů, klivií, aspidister, citlivek a begonií v celé své tropické kráse; a mezi nimi, víme, pokvete nějaká ta urychlená primule a hyacint a brambořík; z předsíně uděláme rovní­kovou džungli, po schodech budou splývat vi­suté úponky a do oken dáme kytky, které po­kvetou jako blázni. Tu tedy člověk zahradník vrhne rychlý pohled kolem sebe; nevidí už po­koj, který obývá, nýbrž rajský prales, který tu vytvoří, a běží k zahradníkovi za roh, aby si při­nesl plnou náruč vegetačních pokladů.

Když tedy si nanese domů, co pobere, shledá: že když to dá všechno dohromady, nevypadá to nikterak jako rovníkový prales, nýbrž spíše jako menší hrnčířský krám;
že nemůže nic dát do oken, protože - jak mu fanaticky tvrdí domácí ženské - okna jsou k tonu, aby se jimi větralo ;
že nemůže nic dát na schody, protože prý se tím nadělá svinstva a nacáká vody;
že nemůže změnit svou předsíň v tropický prales, protože přes jeho úpěnlivé prosby a kl­nutí si ženské nedají vzít, aby tam neotvíraly oken do mrazivého vzduchu.

Tu tedy odnese člověk zahradník své poklady do sklepa, kde, jak se utěšuje, aspoň nemrzne; a z jara, rýpaje se ve vlahé půdě venku, na ně zapomene jako na smrt. Kterážto zkušenost mu nikterak nebude vadit, aby příštího prosince znovu nezkusil novými květináči předělat svůj příbytek v zimní zahradu. V tom vidíte věčný život přírody.

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Zahradníkův rok, Karel Čapek
Rok vydání 1929
11 článků v tomto tématu
01.04. 2019
3.64 kB čtenářů
Spokojené kaktusy
Praktická a moderně upravená příručka obsahuje informace o více než stovce kaktusů a sukulentů a najdete v ní všechno, co potřebujete vědět, aby rostliny byly zdravé, dobře rostly a bohatě
11.02. 2019
4.32 kB čtenářů
Bylinky pro zdraví a krásu
Krásná publikace plná nedocenitelných znalostí o bylinkách a jejich zpracování do přípravků pro krásu a pocit pohody.
04.02. 2019
5.39 kB čtenářů
Pozoruhodný svět bylin
Před mnoha tisíciletími naši dávní předkové pochopili, že určité rostliny poskytují speciální užitek z pohledu výživy, přírodních léčiv nebo žádaných komodit, které produkují.
04.02. 2019
2.78 kB čtenářů
Pozoruhodný svět stromů
Originální, bohatě ilustrovaná příručka nabízí podrobné informace o sto padesáti druzích stromů z celého světa. Všímá si nejen jejich základních charakteristických znaků, výskytu
26.01. 2019
5.30 kB čtenářů
Velká kniha biozahradničení
Hlavní myšlenkou biozahradničení je přesvědčení, že zdravé rostliny mohou růst jen ve zdravé půdě. Půda je alfou a omegou biologického pěstování a všechno se odvíjí od ní a jejího
26.01. 2019
2.51 kB čtenářů
Pěstování hub
Houby jsou plné vitaminů a antioxidantů a dodávají pokrmům jedinečnou chuť – ti, kteří nechtějí čekat na houbařskou sezonu, si je mohou sami vypěstovat. Není třeba se při tom omezit
14.01. 2019
6.77 kB čtenářů
Bonsaje pro začátečníky
Tvarování a pěstování bonsají je umění, které poskytuje nejen zábavu, ale i trvalou hodnotu v podobě jedinečného miniaturního stromku.
14.01. 2019
3.87 kB čtenářů
Ovocné dřeviny a bobuloviny
Jak by se vám zamlouval angrešt na vysokém kmínku uprostřed záhonu letních květin? Nebo špalír s jablky jako zástěna na terase? Či snad vinné hrozny na domovní stěně?
16.10. 2018
3.02 kB čtenářů
Zahradní design
Odborně fundovaná publikace se zaměřuje na tvorbu zahradního designu. Seznamuje se všemi aspekty navrhování zahrad od volby nejvhodnějšího místa, rozložení jednotlivých prvků přes napojení
21.09. 2018
3.35 kB čtenářů
Léčivé rostliny na zahradu
Kniha přináší široký přehled rostlin používaných v tradičním léčitelství a zahrnuje bohatou škálu růstových forem, od trav přes kvetoucí rostliny po keře a stromy. Uvedené druhy
18.09. 2018
3.31 kB čtenářů
Tajemné vědomí rostlin
Fascinující pohled do světa rostlin. Rostliny mají více smyslů než lidé. Prožívají emoce a cítí bolest. Vidí, slyší, cítí a znají pojem času. Stále víc badatelů přiznává rostlinám
Diskusní fórum / Knihy
08.04. 2015
8.84 kB čtenářů
Cibulové a hlíznaté rostliny
23.11. 2014
254.29 kB čtenářů
Doporučená literatura od členů diskuzního fora
19.08. 2013
14.47 kB čtenářů
Doporučíte prosím knihu o květinách a květinových záhonech?
19.10. 2008
17.19 kB čtenářů
Vyhrajte Zahradnický kalendář od PRO VOBIS, s.r.o.
13.09. 2008
17.76 kB čtenářů
Vyhrajte knížku z nakladatelství Brázda