Zahradníkův prosinec

Poslal(a) 02.12. 2016 10:32:13 (834 čtenářů)

Ba že, teď už je všechno hotovo. Až do této doby ryl, kopal a kypřil, převracel, mrvil a váp­nil, prosypával půdu rašelinou, popelem a saze­mi, ořezával, sil, sázel, přesazoval, dělil, kladl do země cibulky a vyndával na zimu hlízy, kro­pil a proléval, sekl trávu, plel, kryl kytky chvo­jím nebo jim přihrnul ke krčku půdy; toto všecko dělal od února do prosince, a teprve teď, když mu zahrádka zapadla sněhem, si vzpomí­ná, že na něco zapomněl: podívat se na ni. Ne­boť vězte, že na to neměl pokdy. Když se v létě běžel podívat na kvetoucí encián, musel se ces­tou zastavit, aby vytahal z trávy plevel. Když se chtěl pokochat krásou rozkvetlých delfinií, shledal, že jim musí dát hůlky. Když mu roz­kvetly astry, běžel pro konev, aby je zalil. Když mu kvetl phlox, vytahoval pejřavku; když mu kvetly růže, koukal, kde jim má ořezat vlky nebo potírat padlí; když mu vykvetly chry­santhemy, vrhl se na ně s motykou, aby jim zkypřil slehlou půdu. Co chcete, pořád bylo co dělat; copak můžeš strčit ruce do kapes a jen tak okukovat, jak to vypadá?

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Teď už je, chvála, bohu, všechno hotovo; ono by se dalo ještě ledacos tento; tamhle vzadu je půda jako cejn, a tu centaureu jsem chtěl vlast­ně přesadit, ale pokoj s vámi; už napadl sníh. Což, zahradníku, aby ses šel po prvé podívat na svou zahrádku?

Tak tohle černé, co čouhá ze sněhu, je bru­nátná viscaria; tohle suché stéblo je modrý orlíček; tenhle chuchvalec spáleného listí je astilbe. A hleďme, tamhle to košťátko je aster ericoides, a tady, co není nic, je oranžový upo­lín, a tady ta hromádka sněhu je dianthus, to se rozumí, dianthus. A tam ten stonek, to je asi červený řebříček.

Brr, to zebe! Člověk se ani v zimě nemůže po­kochat svou zahrádkou.

Nu dobře, tedy mi zatopte; nechme už za­hrádku spát v lehké peřině sněhu. Je dobře myslet i na jiné věci; máme plný stůl nepřečte­ných knížek, i dejme se do nich; máme tolik ji­ných plánů a starostí; i začněmež s nimi. Jestli­pak jenom jsme všechno dobře zakryli chvojím? Dali jsme dost příkrovu tritomě, nezapomněli jsme pokrýt plumbago? A kalmie by se měla zastínit nějakou větévkou; jestlipak nám ne­zmrzne azalka? Což, když nám nevzejdou blízky asijského pryskyřníku? V tom případě vysadí­me na jejich místo ... počkejme ... Počkejme, na to se podíváme do některého ceníku.

Tedy zahrádka v prosinci je obsažena hlavně ve velikém množství zahradnických katalogů. Zahradník sám přezimuje pod sklem ve vyto­pené místnosti, zahrnut až po krček nikoliv mrvou ani chvojím, nýbrž zahradnickými ce­níky a prospekty, knihami a brožurami, ve kte­rých se dočítá:
1. že nejcennější, nejvděčnější a naprosto ne­postradatelné kytky jsou ty, které ve své za­hrádce dosud nemá;
2. že všechno, co tam má, je „poněkud chou­lostivé" a „rádo vymrzá"; nebo že vysadil na jednom záhonku vedle sebe kytku, „která vy­žaduje vlhko", a kytku, „kterou je nutno chrá­niti před vlhkem" ; že to, co se zvláštní pozor­ností vysadil do nejplnějšího slunce, si žádá „plný stín" a vice versa;
3. že existuje tři sta sedmdesát nebo ještě více druhů květin, které „zasluhují více pozor­nosti" a „neměly by scházet v žádné zahradě"; nebo které jsou aspoň „zcela nová a překvapu­jící odrůda, daleko překonávající dosavadní vý­sledky".

Z toho všeho se obyčejně zahradník v prosinci velmi zasmuší; jednak se počíná děsit, že mu na jaře nevzejde ani jedna z jeho kytek následkem mrazu nebo zapaření, vlhka, sucha, slunce a ne­dostatku slunce ; pročež hloubá, čím tyto straš­né mezery nahradí.

Za druhé shledává, že i když mu toho zajde co nejméně, nebude mít ve své zahrádce skoro žádný z těch „nejcennějších, bohatě kvetoucích., zcela nových, nepřekonatelných" druhů, o kte­rých se právě dočetl v šedesáti katalozích; i toto jest zajisté nesnesitelná mezera, kterou je nut­no nějak vyplnit. Tu tedy se přezimující zahrad­ník naprosto přestává zajímat o to, co na své zahrádce má, jsa pln toho, co na ní nemá, čeho je ovšem daleko více; vrhá se na katalogy a za­trhává si v nich, co si musí objednat; co mu pro­boha už nesmí na zahrádce chybět. V prvním rozběhu si zatrhne čtyři sta devadesát perem které si stůj co stůj objedná; když si je spočítá, je poněkud zchlazen a s krvácejícím srdcem po­číná vyškrtávat ty, kterých se pro tentokrát zřekne. Tuto bolestnou eliminaci musí provádět ještě pětkrát, až mu zbývá už jen nějakých sto dvacet „nejkrásnějších, nejvděčnějších, nepo­stradatelných" peren, které - okřídlen proni­kavou radostí - ihned objedná. „Pošlete mi je začátkem března!!“ - Bože, kýž by už byl bře­zen, myslí si při tom se zimničnou netrpělivostí.

Nuže, bůh ho oslepil; v březnu shledá, že s největší námahou najde na své zahrádce tak stěží dvě nebo tři místa, kam se dá ještě něco zasadit, a to ještě jen u plotu za keři japon­ských kdoulí. Když vykonal tuto hlavní a - jak patrno - poněkud ukvapenou zimní práci, počíná se za­hradník nezkrotně nudit; protože „v březnu se to začne", počítá dny do března, a jelikož jich je příliš mnoho, odečte od nich patnáct dní, pro­tože „někdy se to začne už v únoru". Co platno, musí se čekat. Tu tedy se člověk zahradník vrhne na něco jiného; řekněme na sofa, na po­hovku nebo na chaiselongue, a pokouší se o zimní spánek přírody.

Za půl hodiny vyletí z této rovnovážné polohy, inspirován novou myšlenkou. Květináče! Vždyť je možno pěstovat kytky v květináčích! Rázem se mu zjeví houšti palem a latanií,. dracen a tra­deskancií, asparagů, klivií, aspidister, citlivek a begonií v celé své tropické kráse; a mezi nimi, víme, pokvete nějaká ta urychlená primule a hyacint a brambořík; z předsíně uděláme rovní­kovou džungli, po schodech budou splývat vi­suté úponky a do oken dáme kytky, které po­kvetou jako blázni. Tu tedy člověk zahradník vrhne rychlý pohled kolem sebe; nevidí už po­koj, který obývá, nýbrž rajský prales, který tu vytvoří, a běží k zahradníkovi za roh, aby si při­nesl plnou náruč vegetačních pokladů.

Když tedy si nanese domů, co pobere, shledá: že když to dá všechno dohromady, nevypadá to nikterak jako rovníkový prales, nýbrž spíše jako menší hrnčířský krám;
že nemůže nic dát do oken, protože - jak mu fanaticky tvrdí domácí ženské - okna jsou k tonu, aby se jimi větralo ;
že nemůže nic dát na schody, protože prý se tím nadělá svinstva a nacáká vody;
že nemůže změnit svou předsíň v tropický prales, protože přes jeho úpěnlivé prosby a kl­nutí si ženské nedají vzít, aby tam neotvíraly oken do mrazivého vzduchu.

Tu tedy odnese člověk zahradník své poklady do sklepa, kde, jak se utěšuje, aspoň nemrzne; a z jara, rýpaje se ve vlahé půdě venku, na ně zapomene jako na smrt. Kterážto zkušenost mu nikterak nebude vadit, aby příštího prosince znovu nezkusil novými květináči předělat svůj příbytek v zimní zahradu. V tom vidíte věčný život přírody.

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Zahradníkův prosinec (KAREL ČAPEK)

Zahradníkův rok, Karel Čapek
Rok vydání 1929
11 článků v tomto tématu
19.09. 2017
44 čtenářů
Klášterní léčivé prostředky pro tělo i duši
Publikace se věnuje nejen jednotlivým prostředkům, ale i filozofii řádového způsobu života. Střídají se kapitoly teoretické (o historii klášterů, o holistickém konceptu léčby, o světcích
19.09. 2017
49 čtenářů
Léčebné umění Hildegardy z Bingenu
Hildegarda z Bingenu patří mezi největší postavy středověké medicíny. Nadčasovost a účinnost jejích bylinných léků nás neustále překvapuje.
10.08. 2017
268 čtenářů
Prořezávání
Umění prořezávat a tvarovat rostliny patří k nejdůležitějším praktickým dovednostem, které by měl ovládat každý zahradník. Správný střih znamená, že rostliny budou dobře prospívat,
10.08. 2017
259 čtenářů
Kompost
Přehledná příručka o organickém kompostování uvádí historii kompostování a podrobně rozebírá jednotlivé kroky různých metod: od vysvětlení základních procesů, které v kompostu probíhají,
03.08. 2017
224 čtenářů
52 projektů na městskou zahradu
Zahradnická příručka, která se věnuje městskému zahradničení, což je poslední dobou narůstající trend.
03.08. 2017
183 čtenářů
Koření
Kniha o koření se zabývá jeho historií, pěstováním i využitím v medicíně a v kuchyni. Pronikavě aromatické koření se například hodí pro zvýraznění chuti vín a lihovin, k výrobě
10.07. 2017
623 čtenářů
Nápadité zahradní projekty
Kutilství jde zase do módy a umět si vyrobit užitečné věci. které budou spolehlivě sloužit na zahradě nebo kolem domu, přináší nejen dobrý pocit, ale šetří peníze i životní prostředí.
09.05. 2017
535 čtenářů
Darujme si zdraví z vlastní zahrady
Hanka Sekulová pochází z Bratislavy, vystudovala vysokou zemědělskou školu v Nitře, propaguje zdravý životní styl a zabývá se přírodními systémy a permakulturou. Na otázku, proč se rozhodla
07.03. 2017
540 čtenářů
Bylinky
Hezky graficky upravený bylinář obsahuje výpravné portréty rostlin s podrobnostmi o pěstování jednotlivých druhů, o tradičním využití v medicíně a obsahu léčivých látek.
04.03. 2017
474 čtenářů
Zahradníkův březen
Máme-li podle pravdy a prastarých zkušeností vylíčit zahradníkův březen, musíme především pečlivě rozlišit dvě věci: A) co zahradník činiti má a chce, a B) co skutečně činí, nemoha
07.02. 2017
613 čtenářů
Dvanáct měsíců v zahradě
Plánování, výsadba, pěstování, sklizeň Ideální průvodce pro každého majitele rodinného domku a zahrady či zahrádky, chataře nebo chalupáře.
Diskusní fórum / Knihy
08.04. 2015
5.45 kB čtenářů
Cibulové a hlíznaté rostliny
23.11. 2014
221.06 kB čtenářů
Doporučená literatura od členu diskuzního fora
19.08. 2013
12.10 kB čtenářů
Doporučíte prosím knihu o květinách a květinových záhonech?
19.10. 2008
14.97 kB čtenářů
Vyhrajte Zahradnický kalendář od PRO VOBIS, s.r.o.
13.09. 2008
15.52 kB čtenářů
Vyhrajte knížku z nakladatelství Brázda