Rostliny: Tussilago farfara - podběl lékařský

Poslal(a) 21.03. 2017 09:49:01 (1243 čtenářů)

Tussilago farfara - podběl lékařský

Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidové názvy: lopušnice, podkova, koňské kopyto, babuška, úbytník, podbílek, líčko mateří, podběl obecný
Popis: Je to vytrvalá bylina s dlouhými a dužnatými plazivými oddenky, ze kterých vyrůstají pupeny dvojího typu. Z květních pupenů vyrůstají časně z jara, někdy již koncem února , ale zpravidla v březnu a dubnu, přímé šupinaté stonky, zakončené úborem zlatožlutých květů. Květy, kterých bývá v úboru až 300, jsou dvojího typu: samičí obvodové květy tvořící tzv. paprsek jsou dlouze nitkovitě jazykovité, vnitřní samčí květy v terči jsou trubkovité. Při nepříznivém počasí se úbory na noc zavírají. Plod je válcovitá nažka, nesoucí na horním okraji věneček chmýru. Teprve po odkvěru vyrážejí z listových pupenů na oddenku dlouze řapíkaté listy, vytvářející řídkou listovou růžici. Jejich čepel je okrouhle srdčitá, dlanitě laločnatá a na okrajích mělce zubatá. Má až 20 cm v průměru a je svrchu lysá, na rubu běloplstnatá.

Tussilago farfara - podběl lékařský

Výskyt: Roste v celé Evropě, v severní Africe a v Asii. Je velmi hojný od nížin do hor jako plevel, zejména na hlinitých půdách, na navážkách, rumištích, železničních náspech, pastvinách, v příkopech, lomech apod., obzvláště tam, kde je v půdě dostatek vápna a vlhkosti.

Možnost záměny: Listy lze velmi snadno zaměnit za listy některých druhů devětsilu (Petasites), které rostou na podobných místech, ale jsou zpravidla mnohem větší a jejich drobné úbory žlutavě bílých nebo červenofialových květů tvoří hroznovitá květenství.

Využití: Podběl je velice cennou medonosnou rostlinou, kvetoucí již v době, kdy zesláblá včelstva při prvých jarních výletech z úlu hledají vhodnou pastvu. Lze proto doporučit na příhodných místech (navážky, náspy apod.) jeho vysévání ze semen, která můžeme nasbírat při sběru listů a na podzim či časně zjara vysét.

Sběr pro léčivé účinky
Droga: květ podbělu (Flos farfarae) a listy (Folium farfarae)

Obsahové látky: Obě drogy obsahují zejména sliz (faradiol) a třísloviny, které určují jejich hlavní použití, dále byly v květech zjištěny glykosidní hořčiny, karotenoidy a stopy silice, obsažené i v listech, které navíc obsahují i fytosteroly a jiné látky.

Sběr a sušení: Úbory se za suchého počasí v březnu a dubnu buď odstřihují nebo trhají pomocí česacích hřebenů, jaké se používají při sběru heřmánku. Květy nesmí mít stonky delší než 1 cm a nesmí se sbírat odkvétající nebo vadnoucí úbory, které by se při sušení rozpadaly a dozrávaly by v nich nažky. Suší se nejlépe uměle, rozprostřené v tenké vrstvě při teplotě maximálně 40 °C. Sušená droga si musí uchovat původní barvu, jež je bez pachu a má slizovitou, slabě nahořklou chuť. Kvalitní droga nemá obsahovat překvetlé, ztmavlé a rozpadlé úbory a úbory se stonky delšími než 1 cm.

Listy se sbírají od konce května do července. Sbírají se pouze zdravé zelené listy s řapíky, nenapadené rzí nebo jinými škůdci. Vzhledem k tomu, že zejména řapíky obsahují hodně vody, je výhodnější rychlé sušení umělým teplem, aby listy nezčernaly; teplota při sušení nesmí překročit 35 °C, aby se nesnížil obsah těkavých látek. Listy se musí roztřídit do tenké vrstvy a nemají se překrývat. Obě drogy uchováváme v dobře uzavřených nádobách a chráníme před zvlhnutím a zápachem; občas je nutno zkontrolovat, zda neplesniví. Použití: Drogy jsou součástí čajových směsí, používaných jako pomocný lék při chorobách dýchacích cest (záněty ústní dutiny, nosohltanu, bronchitida, angíny, chrapot, astma apod.) k usnadnění odkašlávání.

Podběl byl znám již antickým lékařům, od nichž pochází i latinský rodový název Tussilago (tussis = kašel, ago = ženu, odháním), vyjadřující jeho příznivý účinek při kašli, zejména suchém, neboť vytváří na sliznici ochranný slizový povlak. Druhové jméno farfara je odvozeno od latinského far (= mouka) a ferre (= nésti) a vyjadřuje moučnatě bělavé zbarvení spodní strany listů, tvořené vlnitými chlupy, které se snadno drolí. Droga se používá i jako mírný močopudný a protiprůjmový prostředek, zevně se využívají jeho protizánětlivé účinky k obkladům při zánětech žil, arthritidách a špatně se hojících ranách, kdy urychluje hojení.

Tussilago farfara - podběl lékařský

Text: Michal Sochor, Botanika - teorie a praxe, botanika.borec.cz
Foto: Marie Fárová a Ing. Miloš Krump
11 článků v tomto tématu
13.05. 2018
861 čtenářů
Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha
Plevel měsíce května: bršlice kozí noha Nezvyklý název kozí noha je odvozen od tvaru listů; jeho latinská podoba Aegopodium pochází z řečtiny: aix, aigos = koza, podion = nožka.
24.04. 2018
745 čtenářů
Euphorbia helioscopia - pryšec kolovratec
Plevel měsíce dubna: pryšec kolovratec Pryšec kolovratec (Euphorbia helioscopia) nezapře svou příslušnost k rodu pryšců. České pojmenování pryšec je odvozeno od starých výrazů „prysk“
20.04. 2018
377 čtenářů
Potentilla anserina - mochna husí
Mochna husí (Potentilla anserina) dorůstá výšky až 20 cm a kvete od května až do srpna.
27.03. 2018
362 čtenářů
Geranium robertianum - kakost smrdutý
Plevel měsíce března: kakost smrdutý Kakost smrdutý (Geranium robertianum) je jedno- až dvouletá rostlina s červenými řapíky listů hustě pokrytými žláznatými chloupky. Trojúhelníkovité
04.07. 2017
997 čtenářů
Lythrum salicaria - kyprej vrbice
Čeleď: kyprejovité (Lythraceae) Bylina vytrvalá, statná, 30-180 cm vysoká. V zemi má kůlovitý kořen. Lodyha přímá, většinou jednoduchá, čtyřhranná, listnatá. Listy úzce kopinaté,
04.07. 2017
695 čtenářů
Ononis spinosa - jehlice trnitá
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Rostlina nižší, vytrvalá, keříčkovitá, až 30-80 cm vysoká. Lodyhy přímé, na bázi dřevnatějící, mají tuhé trny. Dolní listy trojčetné, horní jednoduché.
04.07. 2017
718 čtenářů
Trifolium hybridum - jetel zvrhlý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina dvouletá až vytrvalá, 20-50 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha přímá až poléhavá, chudě větvená, listnatá, vyrůstá jedna nebo několik. Listy
04.07. 2017
645 čtenářů
Lathyrus sylvestris - hrachor lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, robustní, 60-200 cm dlouhá. V zemi má dlouhé, silné kořeny. Lodyh vyrůstá více, jsou poléhavé i popínavé, čtyřhranné, dvoukřídlé, listnaté.
26.06. 2017
836 čtenářů
Vicia sylvatica - vikev lesní
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina lesní, vytrvalá, až 2 m dlouhá. V půdě má tenké, plazivé kořeny. Lodyhy jsou četné, popínavé, hranaté, rozvětvené, listnaté. Listy jsou zpeřené,
26.06. 2017
825 čtenářů
Galega officinalis - jestřabina lékařská
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina statná, vytrvalá, 40-100 cm vysoká. V zemi má silný kůlový kořen. Lodyh vyrůstá více, jsou přímé, nevětvené nebo jen v dolní části, na povrchu mělce
26.06. 2017
711 čtenářů
Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý
Čeleď: bobovité (Fabaceae) Bylina vytrvalá, trsnatá, 30-60 cm vysoká. V zemi má kůlový kořen. Lodyha vystoupavá až poléhavá, na bázi dřevnatá, větvená, hustě listnatá, přitiskle chlupatá.