Rostliny: Potentilla erecta - mochna nátržník

Poslal(a) 11.04. 2017 09:46:42 (2492 čtenářů)

Čeleď: růžovité (Rosaceae)
Lidové názvy: tržené koření, krevník, přetržník, galgan, nátržník
Popis: Je to vytrvalá bylina s dřevnatým, nahoře vícehlavým oddenkem, který je v mládí zelenavý, později červeno až černohnědý, vřetenovitý nebo válcovitý, na řezu uprostřed červený. Bývá až 10 cm dlouhý, v průměru 1 - 3 cm široký a vyrůstají z něj 10 až 40 cm dlouhé, poléhavé a na koncích vystoupavé až přímé nekořenující lodyhy, které jsou roztroušeně chlupaté a v horní části slabě větvené. Přízemní listy jsou 3četné, řapíkaté, rychle vadnoucí. Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté až přisedlé, střídavé, 5četné, dlanitě složené. Jednotlivé lístky jsou podlouhle obvejčité, u řapíku klínovité, s hrubě zubatými okraji, palisty jsou velké, laločnaté.

Potentilla erecta - mochna nátržník

Dlouze stopkaté květy vyrůstající jednotlivě z úžlabí listů nebo na konci stonků jsou pravidelné, oboupohlavné, mají 10 až 15 mm v průměru a jako všechny mochny kromě kalicha ještě kalíšek s vejčitými lístky. Narozdíl od jiných druhů s nekořenujícím stonkem jsou květy 4četné, zaobleně srdčité až obvejčité korunní plátky jsou zlatožluté a s oranžovou skvrnou na bázi. Tyčinek i pestíků je větší počet, plody jsou drobné nažky, sedící na lysém květním lůžku s vytrvalým kalichem. Kvete od května do září.

Výskyt: Roste na loukách, vřesovištích, rašeliništích, pastvinách, ve světlých lesích, travnatých okrajích lesních cest, preferuje půdy alespoň občas vlhké, nevápnité, kyselé. Vyskytuje se takřka v celé Evropě od nížin vysoko do hor vyjma některých jižních a severních částí, dále v Malé Asii, na Kavkaze a v Zakavkazsku, na jižní Sibiři, v severozápadní Africe, zavlečena byla na východní pobřeží Kanady.

Možnost záměny: Mochnu nátržník snadno poznáme podle 4 korunních plátků, protože většina příbuzných druhů jich má pět.

Sběr pro léčivé účinky
Droga: oddenky (Radix tormentillae)

Obsahové látky: až 22 % katechinových tříslovin, dále triterpenické alkoholy, glykosidy, pryskyřice a další látky; nevhodným nebo dlouhým skladováním přecházejí třísloviny v nerozpustné a neúčinné tříslovinné červeně (např. flobafény).

Sběr a sušení: Oddenky se opatrně vykopávají, aby se nepoškodily, buď v březnu a dubnu před vyrašením listů, nebo v září a v říjnu, zbavené nadzemních částí a kořenů se očistí, opláchnou vodou a silnější se případně rozřežou a suší se nejlépe umělým teplem do 40 °C. Droga je bez pachu a má silně svíravou chuť. Musí se uchovávat v dobře uzavřených nádobách.

Použití: Droga má silně svíravé účinky a užívá se zejména jako prostředek proti průjmům, žaludečním potížím, úplavici, střevnímu či žaludečnímu krvácení nebo při silné menstruaci. Působí také protizánětlivě a baktericidně. Zevně lze nátržníku použít ve formě obkladů na špatně se hojící vředy nebo omrzliny nebo při dně či revmatismu. Odvar se připravuje z 1 čajové lžičky drogy na 250 ml vody, vaří se 15 minut a pije se 3x denně, nebo lze připravit silnější odvar z 10 čajových lžiček na 250 ml, který se pije po doušcích. Odvaru lze použít také jako kloktadlo při zánětech v ústní dutině, při angíně, při krvácení dásní nebo např. po extrakci zubu. Osvědčila se i aplikace práškované drogy na špičku nože nebo ve formě lihového extraktu (20 g drobně nakrájené drogy se asi týden luhuje ve 100 ml lihu, používá se pak několikrát denně po 10 kapkách do lžíce vody). K ošetření prasklin na kůži či rtech, vzniklých zejména působením mrazivého větru, se osvědčila mast připravená z 5 g drobně nakrájené drogy, která se asi 5 minut povařila ve sklenici másla a ještě za tepla se scedila přes gázu.

Vedlejší účinky: Vzhledem k vysokému obsahu tříslovin může nátržník při předávkování vyvolávat u citlivých osob dávení.

Další využití: Drogy se také užívá k vyčiňování kůže a k jejímu barvení na červeno. Připravuje se z ní také žaludeční kořalka.
Text: Michal Sochor, Botanika - teorie a praxe, botanika.borec.cz
Foto: Marie Fárová

Články: potentilla erecta

07.05. 2017
2.78 kB čtenářů
Potentilla anserina - mochna husí