jitula: Chci se zeptat, když se ten Roundup použije, jak dlouho se nesmí na tu půdu něco sázet? Vždyť to musí působit ještě hodně dlouho.

bala: Jitulo, toto jsem našla v jednom článku, který popisuje likvidaci vícero druhů rostlin.....zde je odkaz na něj... .php?detail=216  .......  ale není tam zmínka o tom, za jak dlouho lze sázet na postříkaná místa, ale vzhledem k tomu, že se jedná údajně o biolog.přípravek, tak si myslím, že jakmile je např. tráva  likvidována, tak po dvou až třech týdnech můžete sázet......

citace z článku....
Nejúčinnější boj proti invazním druhům spočívá v mechanicko-biologické likvidaci. Jako nejúčinnější biologický likvidátor se označuje Roundap Biaktiv. Jedná se o biolologicky neškodný glyfosfát nahrazující nebezpečné herbicidy například Travex (organofosfátová sloučenina). Další účinné látky musí být schváleny Státní rostlinolékařskou správou ČR.

Roztok Roundap (1 litr Roundapu na 10 litrů vody) je nejúčinnější aplikovat rozprašováním na listy a popřípadě květy rostlin. První nástřik je nejlépe provést v dubnu za suchého a slunečného dne. Druhý nástřik se provádí v době květu. Postřik by měl maximálně do 3 hodin zaschnout. Jeho účinnost se projevuje vytvářením žlutých fleků na listech. Rostlina poté očividně chřadne a usychá. Další část likvidace je mechanická a je fyzicky náročnější. Jedná se o posekání odumřelé hmoty. Nejlépe je rostliny spálit na místě likvidace. Pří transportu je nutné dbát na to, aby se nevytrousily úlomky rosliny. Většina druhů se rozkládá velice obtížně. Proto není kompostování doporučeno.

Já jsem sice zastánce bio zahrady, ale taky se ho chystám použít na trávu, kterou nemůžu zlikvidovat.....doufám že to bude po prvé a i naposled......moc se mi do toho nechce.....

bresticova: Ja som Roundup používala, na ničenie pýru nič lepšie nie je. U nás sa predáva ešte Fondo. Tiež sa na ňom píše, že je to biologicky-odbúrateľný prípravok. A sadiť sa dá hneď po usušení a zlikvidovaní buriny. Záleží od teploty prostredia, kedy sa aplikuje. Niekedy to trvá aj mesiac. Dôležitá je zelená hmota rastliny. Čím jej má rastlina viac, rýchlejšie a aktívnejšie sa prípravok asimiluje do koreňov a burina hynie.

janko39: Dovolím si upozornit, že koncentrace ROUNDUPU, jak ji uvádí paní Bala - 1 litr ROUNDUPU na 10 litrů vody, je zaprvé nadbytečná - vznikl by 10%-ní roztok, při čemž pro jednoleté  plevele stačí roztok 1%, na vytrvalé plevele 1- 3%. Zadruhé - cena ROUNDUPU je tak vysoká, že namíchat 10 litrů 10%-ního roztoku by přišlo na pěkný peníz. Málokdo potřebuje postříkat tak velkou plochu, aby těch 10 litrů najednou spotřeboval a namíchaný roztok není vhodné přechovávat delší dobu, neboť se rozkládá a ztrácí účinnost.
  Navíc roztok ROUNDUPU se na slunci odpařuje a je-li nadbytečně vysoká koncentrace, páry jsou rovněž agresivní a mohou popálit rostliny v okolí zasaženého plevele, např. v trávníku.
Tyto údaje jsou vyzkoušené v praxi, neboť v zaměstnání jsme s ROUNDUPEM hodně pracovali a přestože jsme ho kupovali po 5-litrových nádobách ( pro údržbu městských ploch ), nemohli jsme plýtvat.

pleto: Mám jiný dotaz, ale související. Koupil jsem si Roundup gel. Moc se mi líbila myšlenka podpořená přesvědčivým videem o jednoduchosti aplikace gelu na listy plevelů a rychlosti účinku. Mám pocit, že plevele potřené gelem Rundupu zajdou přirozeným stářím. Má někdo opačné zkušenosti? Dělám něco špatně?

tulipánek: Také jsem vyzkoušela Roundup gel, zdlouhavě jsem potírala listy plevele, především bršlici. Bohužel druhý den trochu zapršelo a to by nemělo. Čekala jsem, co se bude dít, ale nebyla patrná žádná změna, plevel si roste dál.

pleto: Děkuji za Váš názor na Roundup gel. Jestli pršelo až druhý den, mělo by to stačit. Alespoň "obyčejný" roundup takto funguje. Po mém použití, vzorkové pampelišky úspěšně rostou i po opakované aplikaci. Myslím že začátkem zimy zvadnou a uloží se ke spokojenému zimnímu spánku. Škoda, že nejsou další reakce. Opravdu jsem čekal nějaké pozitivní, abych si mohl vynadat, že nedokážu tak primitivní úkon - přiložit a vytlačený gel obtisknout na list. Nechce se mi věřit, že jsem vyhodil dvě stovky za neškodný gel.

Kika: Ja jsem zkousela jen Rondup, rostliny sice zezloutly, ale uplne neuschly. Nicmene sly snaz vytrhat. Ale myslela jsem, ze mi je to zlikviduje uplne (kopřivy, svlačce), ze to jde do kořenů. Ale dalsi rok tam byla uplne stejna dzungle. Kultivuju starsi zahradu, tak vse vyryt je zatim dost casove narocne. Je neco, co by je zlividovalo i v korenech?

Jan Kolman: Ještě k Roundupu, pro "pleto" a "Kika" :

Roundup by se měl používat na dostatečně vyvinuté plevele, t.j. musí mít dostatečné množství zelené hmoty, na kterou je aplikován. Nejvhodnější denní dobou je ráno.
Vytrvalé plevele, konkretně zmíněné smetanky (lidově pampelišky) a svlačce, jsou nejcitlivější v době květu nebo v období zrání, kdy dochází k přemisťování asimilátů z nadzemních částí do podzemních orgánů.

Koncentrace postřiků :
Proti jednoletým plevelům, např. ptačinec žabinec, merlíky, penízek, kokoška pastuší tobolka, hluchavky, rozrazily, ježatka kuří noha, stačí roztok 0,5 -1%, konkretně 5 - 10 ml Roundupu na 1 l vody.

Středně citlivé plevele jsou : pcháč oset ( lidově "bodlák" ), kopřiva dvoudomá, jitrocele, pelyněk černobýl, podběl obecný, pryskyřník plazivý, smetanka lékařská ("pampeliška"), šťovíky, mochna husí, pýr plazivý, heřmánkovec přímořský - koncentrace 1,5 - 2%, čili 15 - 20ml / 1l vody.

Odolnější plevele : svlačce, lopuchy, mochna plazivá, kostival lékařský - koncentrace 2,25 - 3% = 22,5 - 30ml/ 1l vody. Zvláště odolné jsou např. bršlice kozí noha a ostružiníky - na ty raději silnější roztok, tedy 3%, i opakovaně.
Obecně se dá říci, že plevele s rozsáhlejším kořenovým systémem, dužnatými kořeny a oddenky ( např. bršlice, smetanky, lopuchy a svlačce ), v nichž se udržuje více zásobních látek, jsou odolnější a déle u nich trvá, než se účinek Roundupu projeví. Je ale zbytečné používat silnější koncentrace, než je uvedeno - už jen z finančních důvodů. Je vhodnější počkat, až plevel opravdu zaschne a pro jistotu podzemní části vybrat.
  Je nutno přihlížet k počasí - k postřiku zvolit stálejší počasí, protože na postříkané plevele by nemělo 5 - 6 hodin zapršet, nebo by se nemělo po uvedenou dobu zalévat, aby se postřik nesmyl a mohl proniknout do celého systému rostliny, tedy i do podzemních částí. Pokud možno nepostřikovat za větru nebo aspoň chránit okolní kulturní rostliny vhodnou clonou, např. silnější plastickou hmotou nebo plechem.
  V současné době prodávané typy Roundupu, např. Roundup Biaktiv, se v půdě brzy rozkládají, takže po prokazatelném uhynutí plevelů, je možno do zpracované půdy vysévat a vysazovat.
   Roundupem je možno likvidovat i nežádoucí plevelné dřeviny, náletové nebo podrůstající z kořenů, postřikem na list silnějším roztokem, aspoň 5%, podle možnosti i silnějším. Aby neobrůstaly pařezy pokácených stromů, např. akátů, javorů, jasanů, topolů a vrb, je vhodné potřít okraje pařezů roztokem 50%, nejlépe ihned po pokácení nebo nejpozději následující jaro.