Plíseň na rajčatech (2)

Rajčata trpí v době nárůstu plodů a zrání přechodným nedostatkem draslíku, vápníku. Obojí je více či méně vázáno na odrůdu a vlhkostní poměry, zásoby živin v půdě. Obě fyziologické choroby vznikají v době, kdy mají rostliny přebytek vody ze srážek, nepravidelné zálivky. Nedostatek vápníku se projevuje okolo květního konce plodu zasychajícími pletivy, hnědými skvrnami. Jeho příčinou může být přehnojení dusíkem a draslíkem. Zásobení plodů dokáže vyřešit ošetření některými hnojivy podávanými na list. Jsou např. ledek vápenatý, Lamag-Ca, Wuxal SUS Kalcium a další.

Praskající plody se objevují v době déle trvajících dešťů, při vyšší vzdušné vlhkosti koncem léta na podzim. Větší odolnost plodům může dát vedle pravidelné zálivky i přihnojení draslíkem. Pokud se přihnojí rostliny před příchodem dešťů či vlahého počasí v období srpen–září 2x po týdnu roztokem síranu draselného ke kořenům (50 g/10 l), praskání plodů se omezí.

Ve vlahém nebo deštivém počasí napadá praskající plody i šedá hniloba (plíseň) a rajčata jsou při větším napadení, které se rozvíjí i ve skládce, dále nepoužitelná. Prvními příznaky na plodech jsou malé bělavé kroužky pod slupkou.

        Počty ošetření vycházejí buď z vlastní úvahy, nebo z doporučení pěstitelů (profesionálních) v okolí. Vím, že u nás je výběr přípravků oproti Evropě dosti omezený a ochranné lhůty jsou mnohdy výrazně delší, než je tomu jinde. Proto se nebojím, podle pravidel (jaká dává návod k použití), ošetření v době kdy napadení hrozí uskutečnit. Rajčata z vlastní zahrady nic nenahradí.

Určitou pomoc při stanovení doby, kdy ošetřit, přináší internet. Například Mapy výskytu škodlivých organismů na Rostlinolékařském portálu www.eagri.cz.