Osmanthus x burkwoodii nádherně kvete v dubnu a opojně voní. Bílé květy ve shlucích jsou asi půlcentimetrové. První tři roky roste velmi pomalu, ale poté utváří kompaktní keře. Její kožovité listy zcela zakrývající větve. Keř má vysloveně větvovitý vzrůst. Řežeme jednou ročně a to hned po odkvětu, aby se vytvořilo dost květních pupenů pro bohaté kvetení v příštím roce.

Keře dorůstají až pětimetrové výšky a pouze se tvarují, protože vytvářejí opravdu hustou kulisu. Nevýhodou je malá odolnost proti chladu a proto se tato krásná rostlina u nás příliš nerozšířila. Na jižní Moravě jsou krásné vonokvětkové sestavy v parcích. Vyhovující je vápenitá a hlavně vlhká půda.

Osmanthus delavayi - původem z Číny je podobná předchozí, je však ještě méně odolná proti mrazu. Není tak vysoká, pouze dva metry, ale má ještě aromatičtější květy. Vůně květů připomíná vůni lýkovce. Vyhovuje jí také vápenitá a vlhká půda.

Osmanthus heterophyllus - vonokvětka různolistá je zajímavá tvarem listů a krémovými okraji, které jsou pro většinu lidí k nerozeznání od listů cesmíny. Uspořádání lístků na větvičce je však jiné. Tento kultivar kvete až na podzim a její květy okolo sebe šíří sladkou vůni. Na rozdíl od předchozích kultivarů vyžaduje nakyslou půdu, od začátku rychleji roste a je ideální jako živý plot.

Ochrana před škůdci a chorobami: v dobrých pěstebních podmínkách není napadána škůdci a netrpí žádnými chorobami

Pěstování: V prvních letech roste keř pomalu, proto jej necháme bez řezu narůst, později, zpravidla třetím nebo čtvrtým rokem po výsadbě se provádí po odkvětu průklestový tvarovací řez. Po řezu nasazuje květní pupence a vytváří tak předpoklad pro bohaté kvetení v příštím roce.