Rostliny: Chrysanthemum - chryzantéma

Chryzantéma patří neodmyslitelně k období pozdního léta a podzimu a obliba těchto rostlin každoročně stoupá. Málokteré druhy rostlin jsou tak všestranně použitelné, pokud jde o způsob umístění. Celkem existuje více než 200 druhů chryzantém, z nichž řadu pěstujeme také v našich zahradách.

Kultivary vhodné nejlépe k pěstování v nádobách vznikly zdlouhavým křížením a označují se jako Chrysanthemum indicum, dále užší skupina Chrysanthemum frutescens. Zejména u prvně jmenované skupiny je výběr kultivarů a druhů nesmírně široký. Je možné pěstovat odrůdy v květináčích od 6 cm, přes nejběžnější velikost 12 cm až po rostliny ze skupiny Multiflora, které mohou dorůstat i průměru více než 1 m.

Chryzantéma je květina, u níž je možné velmi dobře načasovat dobu kvetení. U většiny kultivarů dochází k tvorbě poupat a květů při délce dne kratší než 14 hodin. Jako pokojové rostliny se nejčastěji pěstují chryzantémy v květináčích o průměru 12 cm. V zahradnictvích se sází tři řízky do květináče, po zaštípnutí se rostlinám zkrátí den na přibližně 12 hodin a za dalších 5 až 12 týdnů v závislosti na odrůdě dojde k nakvetení. Tyto rostliny slouží pouze jako krátkodobá kvetoucí pokojová rostlina, která se po odkvětu dále neuchovává. Květy mají s výjimkou modré snad všechny barevné odstíny včetně dvoubarevných kombinací. Podle stavby květu se rozlišují typy s květy jednoduchými, anemokvětými a plnými s možnostmi přechodu mezi jednotlivými typy.

U pokojových odrůd rostliny pěstujeme nejlépe na co nejsvětlejším místě v bytě. Chryzantéma je rostlina s vysokými nároky na intenzitu světla a nevadí jí ani přímý sluneční svit v letním období. Zálivku volíme mírnou, mírné vyschnutí substrátu nevadí, naopak dochází k lepší tvorbě kořenového systému. Můžeme přihnojovat jednou až dvakrát týdně roztokem plného hnojiva o koncentraci 0,1 až 0,3 %. U takto krátkodobé pokojové květiny to však nemá příliš smysl.

K teplotě jsou chryzantémy s již vyvinutými poupaty velmi tolerantní. Obecně platí, že vyšší teploty mají za následek rychlejší odkvět a kratší trvanlivost listů. Optimum se pohybuje v rozmezí 15 – 20°C. Rovněž barvy jsou při nižší teplotě jasnější a sytější. Vlhkost vzduchu není v bytech zcela optimální, není však pro pěstování vážnějším problémem. V posledních letech se k dekoraci v bytě na trhu stále více prosazují i jedno- a vícevýhonové odrůdy vyštipované k nakvetení pouze jednoho květu na konci stonku. Květy mají většinou jednoduchou stavbu a mohou dosáhnout i průměru přes 10 cm.

Přesazování se z důvodu krátkodobé kultury neprovádí. Jinak chryzantémy rostou nejlépe v lehkém, dobře propustném rašelinovém substrátu, obohaceném o příměs jílu z důvodu lepšího poutání živin.

Velmi zajímavou skupinou jsou už zmíněné Multiflory. Jedná se o odrůdy s množstvím květů na většinou bohatě rozvětvených výhonech. Na trhu se objevují od července do listopadu a jsou určeny pro dekoraci na terasách, v záhonech, závěsných nádobách a dokonce i truhlících. Rané odrůdy nakvétají již počátkem července. Při nákupu rostlin si všímáme zejména pevné stavby rostlin. Pokud jsou výhony vytáhlé, nejsou dostatečně pevné, dojde při silnějším větru nebo dešti k jejich rozklesnutí a znehodnocení. Přihnojujeme rovněž minimálně jednou týdně roztokem plného hnojiva. Velmi rané odrůdy můžeme po odkvětu zaštípnout, čímž podpoříme vegetativní růst a rostlina ještě jednou do podzimu více či méně nakvete. Pro přihnojování platí zásada, že v období růstu hnojíme hnojivy se zvýšeným obsahem dusíku, v době tvorby poupat draslíku a fosforu. Chryzantémy patří ke květinám s extrémně vysokými nároky na živiny – v době růstu dochází k přírůstku až 1 cm za den.

Menší skupinou je Chrysanthemum frutescens. Tyto již v zimě sázené chryzantémy kvetou po celé jarní až podzimní období. Vyštipování odkvetlých květů stimuluje tvorbu nových poupat. V zimním období vyžadují tyto chryzantémy několikatýdenní fázi nízkých teplot, které způsobí nakvetení.

Z chorob a škůdců je nejčastější padlí, projevující se moučnatým bílým povlakem na listech a jejich pozdějším zasycháním, dále rzi, případně septoriózy. Moderní odrůdy jsou již proti těmto chorobám poměrně odolné. Z živočišných škůdců třásněnky, mšice, křísy a v poslední době také slimáci.