Zima je v plném proudu. Příroda spí, pečlivě schovaná před mrazem. Ale přesto nás zahrada může potěšit prvními květy. Pod sněhem se choulí něžné květy chudobek, na záhonech již od podzimu rozkvétají pestrobarevné květy macešek a z pod sněhu vystrkují hlavičky velké bílé květy čemeřice černé. S prvními hřejivými paprsky předjarního slunka vykvétají též první nízké dřeviny - bílé či růžově zbarvené kobercové porosty vřesovce pleťového.

Vřesovec pleťový (Erica carnea, syn.: Erica herbacea) je drobný stálezelený keřík s rovnoměrně olistěnými, poléhavými větvemi, které dorůstají do výšky až 30 cm. Listy jsou jehlicovité, lysé, na okrajích jemně pilovité; vyrůstající ve čtyřčetných přeslenech. Květy vyrůstají po čtyřech ve vrcholových hroznech, jsou podlouhle baňkovité. Tmavé tyčinky, které vyčnívají z květu jsou zvláště nápadné na bíle kvetoucích kultivarech, ale tmavě purpurové tyčinky umocňují i jemnou krásu růžově kvetoucích kultivarů. Poupata se zakládají již na podzim, rozvíjejí se podle počasí a odrůdy od listopadu, prosince do února a vydrží kvést až do dubna. Napadaný sníh je přikryje zimní peřinou, jakmile sníh roztaje, keříky pokračují v kvetení.

Vřesovec pleťový roste v západní Evropě, k nám zasahuje do západních a jižních Čech a na několika lokalitách roste i na jihozápadní Moravě. Je to nejodolnější zástupce rodu, naše zimy snáší bez problémů. V přírodě se s ním setkáme především v řídkých borových lesích a v kamenitých sutích různých hornin. Roste i na hadcích, které jsou pro celou řadu rostlinných druhů jedovaté.

Vřesovec pleťový vysazujeme na světlé místo, snášejí i polostín. Ve stínu roste řídce a špatně kvete. Na plném slunci je v zimě vhodná lehká přikrývka chvojím, která ho mírně přistíní. Žlutolisté kultivary raději vysazujeme do polostínu, přímé slunce je může v zimě i v létě popálit. Během léta, zvláště je-li sucho, vřesovce zalijeme. Na podzim a v zimě však přílišná zálivka škodí.

V příhodných podmínkách se rozrůstá v bohaté, svěží, stálezelené koberce, které výborně pokryjí povrch půdy. Vřesovec pleťový je tolerantní k substrátu, na rozdíl od zbývajících druhů snáší dobře i půdy lehce vápnité, ale stejně dobře roste i v půdách kyselých, obohacených rašelinou, jako ostatní vřesovištní rostliny. Substrát by měl být drenážovaný, s přídavkem písku, protože vřesovce sice nesnášejí přeschnutí, ale stejně jim vadí přemokření.

Vřesovec pleťový vytváří pěkné koberce a na rozdíl od vřesů a zbývajících druhů vřesovců nevyžaduje tak pravidelný řez. Po odkvětu ho však můžeme zakrátit na polovinu až třetinu délky. Zbývající druhy vřesovců a vřes řežeme pravidelně, zvláště pokud konce větviček namrzly. Získáme tak kompaktnější, hustě větvené keříky. Všechny vřesovce se seřezávají na jaře, než začínají rašit. Řez musí být citlivý, protože bezlisté větve jen špatně a nepravidelně obrůstají. Vřesovec pleťový se v zahradě snadno kombinuje s jinými vřesovištními rostlinami s drobnými listy jako jsou zbývající druhy vřesovců, vřesy, daboecie či šichy. Opatrní musíme být jen u náročných, pomalu rostoucích vřesovištních keříků jako je Cassiope, které vřesovce můžou, díky rychlému růstu utlačovat.

Nejlépe působí, máme-li možnost je sesazovat do větších skupin po jednom kultivaru. Pěkně působí také kombinace s nízkou stálezelenou plazivou libavkou poléhavou (Gaultheria procumbens), která má široké oválné listy a po celou zimu ji zdobí červené plody, či s brusinkou, zvláště se zakrslým kultivarem ´Minor´ nebo s plazivou medvědicí lékařskou (Arctostaphylos uva-ursii), která vytváří také husté půdopokryvné polštáře. Samozřejmě, že se vřesovce hodí i jako podrost pod pěnišníky (Rhododendron), zakrslé jehličnany i drobnější čilimníky a kručinky. Můžeme je použít i jako dekoraci do nádob, misek a koryt. Používají se též na terasovité záhony či na záhonové obruby.

Vřesovce vysazujeme nejlépe na jaře s balem. Při výsadbě používáme spon ve vzdálenosti 20 – 30 cm podle velikosti rostlin. Snadno se množí řízkováním, nejlépe koncem léta v červenci a srpnu, nebo dělením větších trsů. Hnojení není potřeba. Chorobami a škůdci obvykle netrpí.

Kultivary vřesovce pleťového

V přehledu uvádíme výběr častěji pěstovaných kultivarů. Termíny kvetení jsou přibližné, záleží na průběhu zimy i mikroklimatických podmínkách.

´Alba´ – listy zelené, květy bílé, kvete od prosince do března.
´Anne Sparks´ - listy bronzové až červené, květy růžové.
´Aurea´ - listy žluté, květy světle růžové, kvete od ledna do dubna
´December Red´ – listy tmavě zelené, květy růžové. Vykvétá již na podzim, v listopadu, kvete celou zimu.
´Foxhollow´ – pomaleji rostoucí se žlutými listy, které se na světle můžou zbarvovat až do žlutooranžova, výrazně žluté v zimě. Květy světle růžové. Kvete od února do dubna
´Golden Starlet´- listy žluté, květy čistě bílé s okrovými prašníky. Kvete od prosince do března
´Chalanger´ – kompaktněji rostoucí, olistění tmavě zelené až bronzové, květy sytě nachově purpurové. Kvete od ledna do dubna
´Isabel´ - olistění zelené, květy bílé. Kvete v lednu až dubnu.
´King George´ - listy zelené, květy bohaté, růžové. Kvete od prosince do dubna.
´Kramer´s Rote´ – listy tmavě zelené až bronzové, květy růžově červené. Kvete od února do dubna.
´March Seedling´- vzrůstnější, listy zelené, květy bohaté, světle růžové. Kvete od února do května.
´Praecox Ruby´- vzrůstnější, listy zelené, květy tmavě růžové. Časná odrůda, vykvétá v listopadu, kvete dlouho až do konce dubna.
´Snow Queen´ – listy zelené, květy čistě bílé. Kvete od konce února do dubna.
´Springwood Pink´ – olistění tmavě zelené, květy světle růžové. Kvete v únoru až květnu
´Springwood Spangles´ – olistění tmavě zelené, květy světle purpurově růžové. Pozdní, kvete v březnu až květnu
´Springwood White´ – olistění světle zelené, květy čistě bílé. Kvete v únoru až dubnu
´Vivellii´ – listy bronzové, květy tmavě purpurově červené. Kvete dlouho od února do května.
´Whisky´ – listy žluté až oranžové, květy tmavě rubínově červené. Kvete od února do dubna.
´Winter Beauty´ – listy tmavě zelené, květy růžově purpurové. Kvete od prosince do dubna.
´Winter Snow´ - listy zelené, květy bílé. Kvete od ledna do dubna.