Jarní budíček pro zimní spáče

Život ve větvích a v trávě se začínajícím jarem nabírá na obrátkách. Probouzejí se totiž někteří čtyřnozí obyvatelé zahrady.

Jaro se pozná všemi smysly: nejenže je vidět a cítit, ale dokonce i slyšet. Když se v zahradě poprvé ozve ptačí zpěv, není pochyb o tom, že zima už je definitivně zapuzena. Najednou se všude objevují živočichové, kteří celou zimu prospali. A to dříve než před lety. Ve srovnání s dobou před třiceti lety se totiž plch velký dnes budí asi o čtyři týdny dříve, jak ukazují dlouhodobé středoevropské studie plchů a ptáků (údaje pocházejí z výzkumů ekologické stanice v německém Frankfurtu). Má to za následek mimo jiné to, že někteří jedinci po probuzení obsazují dutiny ve stromech nebo budky, které dříve využívali k hnízdění ptáci. Když se pak vyčerpaní tažní ptáci vrací na jaře ze svých zimovišť, často nenacházejí vhodná místa k zahnízdění. Jako budíček působí na zimní spáče vyšší teploty. Pod jejich vlivem se živočichům znovu zrychlují utlumené životní funkce. Například srdce křečka polního bije během zimního spánku jen dvakrát až třikrát za minutu, jeho tělesná teplota je necelé 4 °C. Veverky to mají jednodušší: když spí, udržují si podobně jako člověk stejnou tělesnou teplotu jako v bdělém stavu. Společně s ježkem a plšíkem lískovým vítají v těchto týdnech jaro.

Veverka

Elegantní akrobatka neupadá do pravého zimního spánku, může však ve svém kulovitém hnízdě spát až několik dní v kuse. Na jaře ztrácí zimní srst a také dlouhé hřejivé štětinky chlupů na uších.