Myslím, že už to zde, na foru Garten, někdy bylo napsáno, ale nevadí, když to napíšu znovu.
Ochrana proti předjarnímu[, nebo jarnímu slunci, se dělá proto, že slunce koncem února - začátkem března může způsobit předčasné probuzení rostlin, tedy i k počátku proudění mízy. Může se stát, že následující noc přinese citelné ochlazení pod 0° C a právě toto prudké střídání teplot může poškodit nedávno, v tomto případě na podzim vysazené dřeviny. Natírání kmenů stromů, aby bílý nátěr odrážel sluneční paprsky, jak píše pí. YOS, je také jednou z metod ochrany proti poškození stromů mrazem - to se dělá ale jen u listnáčů.
Stává se, i u vzrostlých stromů, zejména u třešní, že na jižní straně kmene po ozáření sluncem a po následném zmrznutí kůra pukne.
Paní Estella to pochopila správně - zástěna prostě musí být tak velká, aby sluneční paprsky zadržela, nebo aspoň rozptýlila, ale není to míněno tak, že by stromek měl být snad úplně obalen. Je prostě třeba vypozorovat, jak daleko a vysoko padá stín a podle toho zástěnu umístit. O starých dveřích jsem se zmínil proto, že to je vlastně už hotová deska, nemusí se tedy něco pracně vyrábět. Může to být i třeba rákosová rohož, nebo něco podobného. Zástěnu stačí umístit cca v polovině února. Jakmile začne opravdové jaro, je možno ochranu odstranit a v dalších letech už není nutná.
Je samozřejmé, že v japonských horách nikdo jedle nechodí zastiňovat, ale tam jsou stromy v zápoji, takže se stíní a chrání navzájem. Někdo takové opatření nedělá a nic se nestane. Paní Estellu chápu, že chce udělat pro svou jedli to nejlepší. Já mám na zahradě, kromě borovic, 3 druhy jedlí, dvě douglasky, dvě tsugy, žádnou podobnou ochranu jsem nedělal a také vyrostly dobře.
Tento způsob ochrany se dělá hlavně u nově zasazených jehličin a u rhododendronů - u těch ale stačí zastínění např. chvojí. Není to nezbytné, ani nutné, ale vhodné. Počasí se nedá naprogramovat.