Ve Wikipedii se dá najít spousta hloupostí. Nedávno jsem se tam s jedním děsně namachrovaným wikipedistou dohadoval o tom, že sekvojovec v Kravsku není 270 let starý protože v době kdy by ho museli sázet ještě tyto stromy v Americe ani neobjevili... natož aby v té době měli v Evropě sazenice.

270 let se mi zdá možné. Musel se sázet v roce 1741 a Amerika byla objevena Kolumbem v roce 1492. Češi jsou přece moc šikovní   Měli na to 249 let, tak proč ne. Já jsem někde četla, že v Kalifornii u Sekvojovce obrovského bylo podle letorostů určeno stáří kolem 3.000 let.

Ram, přečetla jsem si Vaši stránku o nejvyšších stromech. Velice jasně a stručně napsané. Jen jste se pěkně vyhnul, jak jsou sekvojovci v Ratměřicích staré. Cituji: 'Jsou sice staré asi, jako byl 'Otec lesů' v době smrti vládce nejvyšší říše světa Alexandra'.
Tak a vybers si. 'Otec lesů', vždy jsem si myslela, že 'Otcem lesů' se nazývají stoleté duby. Vládcem nejvyšší říše světa myslíte Alexandra Velikého? Tak ten zemřel zhruba 300 let př.n.l.
Ve finále máte pravdu. Vyčetla jsem v internetu, že tyto stromy jsou v Evropě nejstarší kolem 130 let.

Odpovědi jak asi jsou sekvojovce v Ratměřicích staré jsem se nevyhnul. Stačí jen pozorně číst: ..."Jeden z nich, pojmenovaný „Otec lesů“, byl vysoký 120 metrů. Když v roce 1953 padl, byl z jeho kmene uříznut veliký „koláč“ - tento příčný průřez kmenem byl jako exponát v parku vystaven. Na jeho letokruzích jsou značky označující významná data. Je tam vyznačen nejen rok 1492, kdy byla Kryštofem Kolumbem objevena Amerika, ale je tam i značka vyznačující rok 323 před naším letopočtem, což je rok, kdy zemřel Alexandr Makedonský. Tehdy už bylo tomuto stromu nějakých 150 let." (sekvojovce v Ratměřicích) ...."Jsou sice staré asi, jako byl „Otec lesů“, v době smrti vládce největší říše světa Alexandra, ale i tak mají výšku nějakých pětačtyřicet metrů..."

Přidávám snímek sekvojovce z parku za Náměstím Svornosti v Paříži. Výška asi 30 metrů, průměr kmene ve výšce 150 cm = asi 60 cm, nad zemí asi 80 cm. Věk si odhadovat netroufám.

RAM - A je potřeba ho na zimu v našich podmínkách nějak chránit?

Objednala jsem si semínka, která už mi klíčí a teď je i s tabletama přesazuji do kelímků. A přemejšlím kdy s nimi do volné půdy. Hned na jaře po mrazíkách,nebo až na podzim či až jako roční na jaře 2013?....

Sekvojovec by měl být vysazen jako solitera, ve slunné poloze, chráněné před mrazivými a vysušujícími větry, s půdou písčitou až štěrkovitou, ale s dostatkem humusu a s přiměřenou vlhkostí, slabě kyselou až alkalickou. Vápník v půdě neškodí.
Je třeba dobře uvážit definitivní umístění, neboť pozdější přesazování je pro rozsáhlý kořenový systém velmi problematické.
Je rovněž  doporučováno, aby půda kolem stromů byla kryta stálezelenými pokryvnými rostlinami a zimní ochrana stromku do doby, než dosáhne výšky aspoň 2 m.
  Myslím, že vhodnější by bylo vysadit stromek až aspoň jako dvouletý, tedy v r. 2013.

Vzhledem k tomu, že nejspíše budete mít ze semínek více jedinců, dává vám to šanci experimentovat. Pokud budete mít k dispozici konečné stanoviště, nebál bych se vysadit stromeček hned na jaře po zmrzlých. Do podzimu může pěkně přirůst a na zimu ještě nebude ani zdaleka tak narostlý, aby nešel proti zimě zabezpečit. Podle mých zkušeností není na mrazy tak citlivý, jak se někdy uvádí. Pokud se k vysazení do volné půdy neodhodláte, můžete ho mít v nádobě ještě jednu zimu. V ideálním případě zakopaný i s květináčem někde na chráněném místě ve stínu a ne příliš na větru. Jen přes největší mrazy můžete přes konstrukci ze dvou ohnutých silných drátů nebo třeba svázaných větví napnout bílou netkanou textili. To zpravidla bohatě stačí. Při pěstování  v nádobě, je třeba dbát, aby nádoba byla raději větší. Díky docela vydatnému růstu kořenů hned od počátku může v malém květináči dojít k jejich zamotání a pak se po výsadbě do volné půdy mnozí lidé diví proč stromek neroste, ale ono pak může docházet, k tomu, že se kořeny při svém tloustnutí navzájem  zaškrcují, a nějakou dobu trvá, než se s tím stromek vyrovná. Takže pokud v nádobě tak prostorné a ne moc dlouho. Jinak okolo podmínek tady bylo už dost napsáno. Já bych se jen přimlouval za dostatek prostoru, aby stromek mohl pěkně růst a měl šanci se dožít nějaké trošku majestátnější velikosti. Je sice hezký i když je mladý, ale v příznivých podmínkách dokáže být poměrně brzy mohutný. Je to zkrátka přeci jen mamutí strom.

Držím palce, aby se dařilo a budu se těšit na nějakou hezkou fotografii. Ať se rodina sekvojovců u nás rozrůstá...

Budu dosazovat nějáké stromy na mez za vsí a taky asi osazovat kus nevyužívané louky, tak že tam budou mít místa dost. Spíš mám obavy z té zimy (moc chráněné to tam není) a aby si je nedal nějákej zajíc, nebo srnka :-)
Sekvojce a metasekvoje jsem vzala spíš ze zvědavosti. Jeden klíček sekvojce už mi padnul, tak kdo ví jestli se něčeho dopěstuju :-( A to jsem je všechny dala do satbovacích tablet.
Děkuji moc za rady a podporu!

Pokud budou stromky sázeny bez další ochrany, tak bych doporučil raději rok či dva počkat až budou trošku větší a předpěstovat je v nějakém větším květináči. Malé semenáčky sekvojovce jsou choulostivé až hrůza, tak budu držet palce, ať se vám povede je dopěstovat a vysadit. Jinak přeji příjemné prožití vánočních svátků a mnoho pěstitelských úspěchů v novém roce.