Rostliny: Hedera - břečťan

Obrovský výběr odrůd mrazuvzdorného břečťanu popínavého (Hedera helix) a méně odolného břečťanu kavkazského (H. colchica) umožňuje vytvořit zajímavé okrasné záhony i v zastíněných částech zahrad. Laločnaté listy původního druhu jsou světle žilkované a jemně mramorované. Prošlechtěné odrůdy mají různě tvarované listy nebo odlišný způsob růstu či neobvyklé zbarvení. Zejména žlutě panašované odrůdy prosvětlí stinná místa. Bíle nebo žlutě panašované listy nádherně kontrastují s plochami odrůd s jasně zelenými nebo purpurovými listy.

Plocha břečťanového záhonu nemusí být jen fádní rovina, kde se přikládá lístek k lístku: o rozčeření a vzruch se postarají odrůdy s kadeřavými, šípovitými nebo cípatými listy, odrůdy s vystoupavým růstem a zprohýbanými výhony.

Břečťan dokáže porůst kolmé stěny s drsným povrchem a popínací opory. Zachytává se jich příčepivými kořínky na výhonech. Ke skleněným nebo kovovým plochám a hladkému cementovému povrchu však příčepivé kořínky nepřilnou.

Břečťan se osvědčil jako půdopokryvná rostlina. Společně s barvínkem (Vinca minor) a dřínem kanadským (Cornus canadensis) vytváří nádherné koberce ve stinných, zapomenutých koutech zahrady. Velkou výhodou je, že husté stálezelené olistění nedovolí vyklíčit plevelům.

Břečťan se hodí také pro podsadbu stromů s hustými povrchovými kořeny, například pod javorem a břízou, kde se daří jen nemnohým rostlinám. Jakmile se výhony břečťanu dotknou kmene, začne se rostlina za pomoci příčepivých kořínků plazit do koruny stromu. Břečťan není škrtič jako vistárie, pouze se uchytí na kůře kmenů a větví, aniž stromu uškodí.

V příznivých světelných podmínkách začne asi po sedmi letech vrchol rostliny měnit podobu. Z výhonů s laločnatými listy vyrostou větve porostlé odlišnými, vejčitými, lesklými celokrajnými listy. Teprve na těchto větvích břečťan vytváří okolíky žlutozelených květů, které později dozrají v modročerné bobule. Kvete v pozdním létě, bobule dozrávají až zjara. Pozor: celá rostlina včetně květů a bobulí je silně jedovatá.

Základní informace

Růst Neopadavá, plazivá nebo samopnoucí rostlina s příčepivými kořínky.
Délka výhonů V prvních dvou letech malé přírůstky, později se bujně rozrůstá do délky až 20 metrů.
Použití K ozelenění domovních stěn, zdí a stromů; jako pohledová ochrana; pokryvná; ideální ke zpevnění příkrých náspů; dekorativní rostlina na skalnatých svazích.
Stanoviště Polostinné až stinné; prospívá na živných, mírně vlhkých, vápenitých půdách.
Upozornění Jedovatá rostlina; ve stáří je nezbytný řez, často přerůstá a zakrývá rostliny v sousedství; v hustě propletených výhonech rádi hnízdí ptáci.