Rostliny: Fuchsia - fuchsie

Už desítky let – a vlastně stovky – je fuchsie nepostradatelnou květinou na okenní parapety právě tak jako na balkony a terasy i zápraží. Neexistuje snad jiná rostlina, která by tak bohatě a spolehlivě kvetla na polostinných stanovištích a přitom svého pěstitele nezatěžovala téměř žádnými nároky.

Domovinou fuchsií – pro něž se nevžil český název čílko – jsou zejména země Jižní Ameriky. Mnohé z více než stovky druhů rostou v horských lesích kolem rovníku v podobě keřů či stromů: například fuchsie magellanská (Fuchsia magellanica) je keř dosahující úctyhodné výšky kolem 5 m. V Evropě se pěstuje od 18. století, v Anglii se dokonce vysazuje do živých plotů, neboť je v tamních podmínkách zimovzdorná.

Angličtí pěstitelé začali se šlechtěním fuchsií na počátku 19. století, později se čím dál oblíbenějších květin ujali šlechtitelé i v dalších zemích, jako jsou Francie, Německo či USA. Díky jejich dlouholeté snaze známe dnes více než deset tisíc nádherných odrůd a každým rokem přicházejí na trh další, atraktivní novinky. Mezi nejoblíbenější patří ty plnokvěté s velkými květy, jako například ’Deep Purple’ nebo ’Fay’. Vzrůstem se liší vzpřímeně rostoucí odrůda ’Nancy Lou’ a elegantně převislá ’Australia Day’.

Nároky na péči

Ideální stanoviště pro fuchsie je východní a západní strana domu. Na těchto místech jsou rostliny chráněny před prudkým poledním sluncem, mají však dostatek světla v ranních či podvečerních hodinách. Dobře se budou cítit také v polostínu, pod korunami vzrostlých stromů. Obzvláště nenáročné na péči jsou fuchsie tehdy, vysadíte-li je do záhonu. Pěstujete-li je v květináčích na terase, potřebují pravidelnou zálivku a přihnojování (minerální plné hnojivo). Pěstební substrát by měla tvořit rašelina smíchaná s hlinitou půdou za přídavku vylehčující složky, jako je kompostovaná kůra či perlit. Tak zůstanou zachovány požadované vlastnosti substrátu, jako je dobrá propustnost, vzdušnost a pH kolem 6. Při splnění těchto požadavků fuchsie bohatě pokvetou po celé léto až do podzimu.

Časně na jaře pravidelně ostříhejte mladé špičky výhonů. Čím dříve je zakrátíte, tím více pak během sezony pokvetou. Chraňte fuchsie před prudkými dešti a vyhýbejte se stanovištím na přímém slunci. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, protože tvorba plodů odebírá rostlině sílu, kterou by jinak mohla věnovat k vytváření dalších květů.

Přihnojování

S přihnojováním fuchsií začněte teprve poté, co začnou na jaře rašit, a nehnojte déle než do konce srpna. Rostlina by se totiž vyčerpávala tvorbou dalších výhonů, které by do zimy nestačily dostatečně vyzrát, a fuchsie by nemusely přečkat zimu. Na podzim ponechte rostliny venku tak dlouho, jak to počasí dovolí. Mohou vám kvést až do listopadu i bez dalšího přihnojování. Hrozí-li pokles teplot pod nulu, je nejvyšší čas přenést fuchsie do vnitřních prostor, kde nemrzne.

Zimování

Pro přezimování fuchsií je vhodné teplotní rozmezí 5–10 °C. Před zazimováním výhony o třetinu zakraťte a odstraňte všechny listy, abyste zabránili šíření případných chorob a škůdců. Během zimy je důležité udržovat kořenový bal jen mírně vlhký, zalévat spíše střídmě a méně často, aby nedocházelo k uhnívání kořenů. Při přezimování fuchsií v tmavých prostorách zálivku omezte ještě více. Začátkem jara pak rostliny přesaďte do nové zeminy a zastřižením výhonů upravte tvar.

Množení

Fuchsie si můžete sami namnožit polodřevitými řízky, které se z matečné rostliny odebírají v průběhu vegetační sezony. Řízky dobře zakořeňují při teplotě substrátu kolem 20 °C ve vlhkém prostředí pod fólií, ale kořínky se na řízku vytvoří i ve sklenici s vodou. Mladá rostlina nejlépe přečká zimu v pařeništi nebo v miniskleníčku.

Z řízků snadno vypěstujete i elegantní stromkovité rostliny. Nejlépe se k tomu hodí rychle rostoucí odrůdy, jako ’Deutsche Perle’. Pravidelné zastřihování špiček výhonů pomůže udržet hustou korunku.