Trávník - zakládání trávníku

Sjednocujícím prvkem téměř každé zahrady je trávník. Ať už zaujímá rozlehlou plochu kolem domu nebo tvoří zelený doplněk u vstupu do domu, vždy je naším cílem svěží travnatá zeleň, která propojuje obytný prostor s okolní přírodou. Aby z lístků travin vyzařoval život, musíme těmto vytrvalým rostlinám připravit dobré podmínky už při zakládání zeleného koberce.

Stejně jako každá rostlina, tak i traviny tvořící náš přírodní koberec vyžadují pro svůj zdárný vývoj určité podmínky. Trávník bychom tedy neměli zakládat na místech, která nejsou pro založení travnaté plochy vhodná, což jsou například plochy částečně nebo zcela zastíněné (i když i pro taková stanoviště existují speciální směsi travních semen) nebo strmé svahy, kde může být pozdější údržba velmi problematická. Díky správnému rozhodnutí na začátku se vyvarujeme nežádoucích a nepříjemných překvapení v budoucnosti v podobě řídkého a slabého porostu nebo trávníku plného plevelnatých rostlin.

Samotné založení trávníku se v praxi provádí dvěma způsoby: výsevem travní směsi, nebo položením předpěstovaného drnového koberce. Vysévaný trávník je jednoznačně levnější, což však neznamená, že bychom měli nakoupit to nejlevnější travní semeno. Naopak! Obstarat bychom si měli osivo certifikované a ověřené. Naproti tomu pokládkou drnového koberce ušetříme mnoho času. Trávníkový koberec lze totiž položit během jednoho dne a může téměř okamžitě sloužit svému účelu. Takový luxus si však žádá oběti, samozřejmě finanční.

Oba způsoby založení trávníku vyžadují důkladnou přípravu půdy, která je základem budoucího úspěchu. Přípravu pozemku je ideální zahájit již v roce předcházejícím roku založení nového porostu. Vzhledem k tomu, že se trávníkům nejlépe daří na středních, popřípadě středně těžkých půdách, je právě v této fázi vhodné přidat do písčitých podkladů jílovité minerály; naopak těžkou zem vylehčíme pískem nebo jiným materiálem zvyšujícím podíl vzduchu v půdě. Opomenout bychom neměli ani pH půdy. Optimální kyselost pro pěstování trávníku se pohybuje v rozmezí 5,5 – 6,5. Nižší hodnoty pH upravíme dodáním adekvátního množství vápníku do půdy ve formě jemně mletého dolomitického vápence. Ve fázi hrubé přípravy a modelace pozemku zapravíme do země rovněž kompost, hnůj či jiné humusovité substráty, aby se do doby výsevu stačila vegetační vrstva dostatečně slehnout. Neméně významným krokem v přípravě půdy je důkladné odplevelení pozemku, které spočívá zejména v opakovaném odstranění vytrvalých plevelů některým z tak zvaných totálních herbicidů. Nakonec pozemek uvláčíme a uválcujeme do co nejrovnějšího tvaru v případě rovinatého pozemku. Při modelaci terénu se zaměříme na takové vyrovnání, abychom při pozdějším sekání na jedné straně trávník nevyholovali a na druhé b zůstávala tráva stát.

Pro výsev trávníků jsou v průběhu roku dva vhodné termíny, a to od poloviny dubna do poloviny až konce května a od půlky srpna do poloviny září. Samozřejmě, že je lze vysévat i mezi těmito hlavními termíny, ale v letním suchém období je třeba počítat s intenzivní umělou závlahou. Výsevné množství travní směsi se pohybuje v rozmezí od 1,5 kg / 100 m2 u krajinných trávníků, u nichž preferujeme kvalitu a estetický vzhled, do 3 kg / 100 m2 u sportovních a okrasných trávníků, jejichž výhodou je odolnost proti mechanické zátěži a možnost velmi nízkého střihu. Travnaté koberce, které lze získat ve speciálních pěstebních školkách, se obvykle pokládají od začátku dubna do konce října. Podmínkou je bezmrazé počasí.