Rostliny: Zamioculcas zamiifolia - zamiokulkas

Nenáročný zamiokulkas

Zamiokulkas je zajímavý především tím, že prospívá i na tmavších místech a potřebuje málo vody. Jeho stálezelené výhony dosahují délky kolem 1 m. Ačkoli rostlina byla objevena a popsána už v roce 1828, svou vítěznou cestu do Evropy nastoupila teprve nedávno. Důvodem mimořádné obliby zamiokulkasu je skutečnost, že mnoho pěstitelů oceňuje pokojovou rostlinu, která toleruje nepravidelnou zálivku, je stálezelená a netrpí skoro žádnými škůdci.

Domovinou zamiokulkasu je východní Afrika; květy vytvářejí teprve velmi staré exempláře. Pokud se na lesklých stálezelených listech časem usadí prach, osprchujte rostlinu vlažnou vodou. Každým rokem vyrůstají z podzemní hlízy jeden až tři nové výhony a rostliny jsou tak stále hustší a kompaktnější. Při péči o zamiokulkas můžete v zásadě udělat jen jednu chybu: pokud budete rostlinu zalévat příliš, začnou její dužnaté kořeny zahnívat. Když substrát mezi následnými zálivkami dobře oschne nebo tu a tam i úplně vyschne, nic se neděje. Ve své domovině dokáže zamiokulkas přečkat i dlouhá období sucha, byť v bezlistém stavu.