Ibišek známý i neznámý

Při dobré péči – a nepotřebuje jí moc – je ibišek spolehlivá a vděčná květina. A protože se stále objevují nové odrůdy, nehrozí, že by se jeho nápadné květy snad mohly okoukat.

Co mají společného ibišek a ibis? Na první pohled nic, ale podobnost názvů napovídá něco jiného... Půvabná exotická květina totiž dostala jméno podle posvátného ptáka starých Egypťanů, který byl zasvěcen Thovtovi – bohu měsíce a původci božské moudrosti.

První ibišek růže čínská (Hibiscus rosa-sinensis) se v Evropě objevil už v první polovině 18. století. Není se tedy co divit, že se od té doby stal jednou z nejznámějších exotických květin. A protože se může pochlubit krásou právě tak jako nenáročností a ochotou ke kvetení, patří mu jedna z nejvyšších příček také na žebříčku popularity mezi pěstovanými rostlinami. Přesto má i dnes čím překvapit: stále se objevují nové odrůdy s neuvěřitelnými barvami a velikostmi květů: některé z nich dosahují průměru až 25 centimetrů. Zajímavé jsou i rostliny s panašovanými listy, vycházející z ibišku Cooperova (Hibiscus cooperi).

Květy v barvách duhy

Ibišek se často pěstuje jako pokojová rostlina, lépe mu však bude, když se může stěhovat: v létě na slunný balkon nebo terasu, v zimě do bytu nebo do teplé zimní zahrady. Při správné péči vám svými květy bude krášlit většinu zimy. Po odkvětu je dobré nechat rostlinu asi měsíc odpočinout při teplotě kolem 16–20 stupňů Celsia a při omezené zálivce.

Přinesete-li si ze zahradnictví drobnou rostlinu, možná vás překvapí, že po čase se náhle „probudí“ a v krátké době vytvoří řadu dlouhých výhonů. Příčinou změny růstu je to, že ibišky prodávané jako pokojové rostliny se v zahradnictví ošetřují inhibitory růstu, které je udržují košaté a kompaktní. Jakmile působení těchto látek pomine (většinou zhruba po roce), vrátí se rostliny ke svému přirozenému růstu. V přírodě mohou ibiškové keře dorůstat výšky tří i čtyř metrů, a proto je důležité pravidelně rostlinám seřezávat výhony: naštěstí to bez potíží snášejí.

Nápadná exotika

Nápadným, i když ne tak často vídaným příbuzným „čínské růže“ je ibišek korálový (Hibiscus schizopetalus). Nikdo přesně neví, kde se vzal: patrně je to kříženec ibišku čínské růže s některým jiným druhem. Někteří botanici se domnívají, že byl vypěstován záměrně . V každém případě se dnes využívá při šlechtění nových odrůd.

Ibišek korálový snadno poznáte podle úzkých listů a převislých květů s nápadně dělenými okvětními plátky a dlouhého středního sloupku se „štětkou“ tenkých prašníků a pěti tenkými bliznami na konci. K pěstování v bytě se hodí kultivary tohoto druhu, jež mají podobné nároky jako jeho příbuzný. Venku jim však vyhraďte raději polostinné místo, zatímco na plném slunci bude nejlépe „čínské růži“.