Rostliny: Luzula nivea - bika sněžná

Původ-domovina: Horské listnaté nebo smíšené lesy jižní Evropy (Pyreneje, jižní Alpy, Apeniny, Slovinsko).
Popis: Chudé a řídké trsy tmavě zelených trávovitých a užších listů (4–5 mm) jsou na okrajích dlouze hustě stříbřitě brvité, takže celkový dojem je šedý. Trsy jsou téměř stálezelené, vysoké 20–50 cm a nekryjí zcela povrch půdy.

Raší a metá téměř současně. Kvete bohatě v květnu a červnu, vrcholová květenství (stažený kružel) jsou výrazně bílá, vysoká až 60 cm, hustší a jemnější než L. sylvatica. Po odkvětu v létě je vhodné květenství ostříhat.

Nároky-stanoviště: Svěží, humózní, nevápenité a nevysychavé půdy, i když snese přísušek, polostín i stín. Je zcela mrazuvzdorná.

Množení: Dělením nebo výsevem semen, klíčí velmi dobře.

Použití: V přírodních partiích v malých skupinách po 3–10 kusech (6–12 kusů na m²), do okrajů porostu stromů či keřů, mezi menší dřeviny, roztroušeně mezi trvalky s podobnými nároky, např. Convallaria majalis, Polygonatum, Hepatica, Asarum, Viola odorata, Geranium macrorrhizum, Vinca minor, kapradiny apod. Květenství lze použít k řezu v čerstvém i sušeném stavu.

Kultivary: ‘Schneehäschen’ – v německých cenících uváděný velmi cenný kultivar s bílými květy a stříbřitě brvitými listy. Je nižší, v listu vysoký 20 cm, kvete v květnu až červnu na 40 cm vysokých stoncích.