Živé ploty - zelené stěny

Pro každou zahradu, ať velkou, či malou, existují vhodné keře, které lze pravidelným zastřihováním udržet ve velikosti odpovídající vymezenému prostoru. Na počátku úspěšného pěstování je volba vhodného druhu či odrůdy vyplývající z jasné představy pěstitele a ze znalostí požadavků a vlastností jednotlivých dřevin. Nejdříve je nutné si ujasnit, zda má být živý plot opadavý, nebo stálezelený. Je-li pak určeno i stanoviště pro založení výsadby, bývá už konečné rozhodnutí o vhodných druzích dřevin snadné.

Drobné druhy

Stoprocentní pohledovou ochranu během celého roku, jaká je potřeba například kolem míst s posezením nebo na hranicích pozemku, zajistí neopadavé jehličnaté dřeviny. Často bývá vysazován zerav západní (Thuja occidentalis) a cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana). Přestože obě rostliny působí poněkud nudně a smutně, patří mezi nejčastěji používané druhy vysazované do živých plotů. Obě dřeviny vytvářejí při pravidelném střihu pohledově neproniknutelné zelené stěny. Vyvarujte se však příliš hlubokého řezu, protože ani jedna z nich neobráží ze starého dřeva. Další alternativou pro jehličnaté živé ploty je tis červený (Taxus baccata). Snáší velmi stinná stanoviště a vyznačuje se značnou dlouhověkostí, ale také pomalým růstem, zejména v počátečních letech po výsadbě.

Pokud chcete dát při zakládání živých plotů přednost listnatým dřevinám, můžete vybírat mezi ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare), habrem obecným (Carpinus betulus) nebo bukem lesním (Fagus sylvatica). Odrůdy ptačího zobu ’Atrovirens’ a ’Lodense’ zůstávají částečně zelené i přes zimu, naproti tomu listy habru a buku na podzim zasychají, ale zůstávají na dřevině často až do jara, do vyrašení nových mladých listů.

Členění na menší prostory

Zahradu však můžete účinně a pohledně rozdělit nejen vysokými stěnami, nýbrž také středně vysokými i nízkými živými plůtky a obrubníky. Záhony olemované zimostrázem vždyzeleným (Buxus sempervirens), stříhaným na výšku 30 až 50 cm, dostanou upravený, klasický ráz připomínající styl klášterních či zámeckých zahrad. Metr až půldruhého metru vysoké živé ploty, které oddělují například užitkovou část zahrady od okrasné, snadno vytvoříte z nenáročného ptačího zobu (Ligustrum), cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium) nebo červenolistého buku lesního (Fagus sylvatica ’Purpurea’). „Ochranné“ živé ploty z 50 cm vysokého trnitého dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii) se postarají o to, aby předzahrádky zůstaly ušetřeny nevítaných psích návštěv.

Nyní na jaře je vhodné keře přihnojit organickým hnojivem nebo speciálním hnojivem pro okrasné dřeviny, aby byly rostliny dostatečně zásobeny důležitými živinami. Mladé, prostokořenné sazenice bez kořenového balu můžete vysazovat ještě do konce března. Pro jehličnaté dřeviny, které jsou vysazovány s kořenovým balem, může období výsadby trvat až do konce dubna. Nezapomínejte vysazené rostliny často a dostatečně zalévat.