Živé ploty patří trvale mezi oblíbené prvky zahradní architektury. Pomáhají vytvořit pocit soukromí, ale současně působí lehce. Kromě funkce ohraničující jsou celoročně hezké a podle použité dřeviny i proměnlivé. Dalším kladem je zachytávání prachu, snižování hlučnosti, příjemné zastínění. Ptákům skýtají ideální a bezpečné místo pro hnízdění.
Živé ploty (PPH)
Protože živé ploty rostou na daném místě dlouho, věnujeme dostatečnou přípravu výsadbové rýze, kterou předem kvalitně vyhnojíme a vyplníme živným substrátem. V současné době je zde ještě nabídka mykorhizních kultur, které se přidávají k mladým dřevinám a výrazně napomáhají prokořenění a následnému dobrém růstu. Zmenšují riziko úhynu rostlin, které je vždy v plotě nepříjemné. Podle druhu dřeviny volíme počet rostlin na metr délky, nejčastěji se používají 3 rostliny na metr.
Středně vysoké koniferové ploty se nejčastěji vysazují s tújí, zerav západní (Thuja occidentalis), odrůdy ‘Smaragd’, ‘Frieslandia’ a ‘Brabant’, pro nízké ploty ´Danica´ a ´Tiny Tim´. Nejdelší životnost mají ale ploty z tisu (Taxus baccata a Taxus media). Různé barevné variace umožňuje cypřišek Lawsonův (Chamaecyapris lawsoniana) v odrůdách. V horských oblastech a u chat se tradičně používá stříhaný smrk (Picea abies), pro dobrou přizpůsobivost prostředí i řezu doporučujeme smrk omoriku (Picea omorika).
Z listnáčů je vynikající plot s habru (Carpinu betulus), dále se používájí drobnolisté javory (Acer ginnala, Acer campestre), buk (Fagus sylvatica), méně hloh (Crataegus). Z keřových druhů nejčastěji například vyšší formy tavolníku (Spiraea), ptačí zob (Ligustrum), dřišťál (Berberis), svída (Cornus), meruzalka (Ribes), pámelník (Symphoricarpos). Ze stálezelených se u nás využívá hlohyně (Pyracantha coccinea) a bobkovišeň (Prunus laurocerasus). Tyto ploty spolehlivě rostou v teplejších oblastech, nad 400 m n.m. musíme již zvážit mikroklima lokality, abychom se vyvarovali poškození při namrzání. Mnohem tolerantnější k místu je dříšťál Juliin (Berberis julianeae). Na nižší plůtky od nížin po vyrchoniny se používá stálezená mahonie (Mahonia) a zimostráz (Buxus). Kratší stěny se někdy dělají i s cesmíny, opět volíme mrazuodolné druhy a odrůdy, nejčastěji cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium). Neformálně a hezky působí i různé ploty a stěny ze směsi dřevin. Nejčastěji se vysazují různé listnáče,ale také se přidává jehličnan. Uspořádání by mělo působit nenuceně a být hezké v průběhu celého roku. Kombinujeme tedy dřeviny s různou dobou květu, a barevně odlišnými listy či jehličím a také s větvemi atraktivními v zimě. Monotónnost jehličnatého zeleného plotu z tůji zase může narušit výsadba plaménku v některých partiích, který se volně šplhá po obvodu stromů a dodáva kontast barevnými květy. Váháme-li můžeme nejdřív místo plaménku vysadit některou popínavou letničku, např. povíjnici, abychom zvážili záměr.
Zelené ohraničení nedáváme pouze po obvodu zahrady , může se využívat v různých výškách a skladbě také k vytvoření samostatných zón v zahradě. Zde pak vysazujeme nejen do řad, ale tvarujeme různé oblouky, nebo aspoň dřeviny v řadě do oblých tvarů sestříháváme.
Více podrobností o výsadbě a sortimentu najdete na stránkách www.colour-your-life.cz (sekce Rostliny zahrad, podsekce Živé ploty). Součástí stránek je také krátký názorný film, jak ploty správně vysazovat a stříhat.
