Pro první rok po výsadbě je pro trvalky nesmírně důležité čisté, bezplevelné stanoviště, proto je vhodné půdu připravit již několik týdnů předem. Nejprve ji odplevelíme, zkultivujeme a do vrchní vrstvy zapravíme pokud možno organický hnůj nebo alespoň dobře vyzrálý kompost.
Denivka Hemerocallis Sammy Russel
Ačkoli rozrůstající se druhy vytlačí ze záhonu většinu plevelů, stále dbejme na čistotu půdy. Zejména vytrvalé plevele jako jsou pýr, svlačec, rukev nebo bršlice rostliny velmi oslabují a slaběji rostoucí druhy mohou zcela utlačit. Nesmíme zapomínat ani na pravidelnou zálivka a hnojení. Nejvhodnějším organickým hnojivem je kompost, který použijeme jednou za dva až tři roky. Některé druhy, jako je například dlužicha, vyžadují doplnění živin i častěji.
Odkvetlé květy a květenství většinou odstraňujeme, u některých druhů tak docílíme opakovaného kvetení, u jiných druhů však mohou být odkvetlá květenství podzimní a časně zimní ozdobou trvalkového záhonu. Ačkoli řadu trvalek je možné množit výsevem, většinou je vhodnější koupit již připravené sazenice. Samovýsevu se často neubráníme, nezapomeňme však, že každá rostlina, která na zahradě roste jinde než na určeném místě, se stává plevelem. Bujněji rostoucí trvalky můžeme množit dělením trsů na podzim. Rostlinám takový zásah nijak neublíží a dobře víme, o který druh se jedná. Na jaře totiž mnoho druhů ještě nemá listy a navíc je můžeme poškodit poničením jejich růstového vrcholu.
Máme-li možnost obývat zahrádku pouze o víkendech na chalupě či chatě, určitě si velmi rádi přivezeme kytici květin do našeho bytu. I tuto radost nám poskytnou právě trvalky. Nejvhodnějšími květinami k řezu jsou pivoňka, stračka, šáter, rudbekie purpurová, kosatec, zlatobýl a mnoho dalších. Při správné době řezu a použití sáčkové výživy na prodloužení kvetení znásobíme jejich trvanlivost ve váze až třikrát.
Podle Dům a zahrada, foto Hana Vymazalová
