Rostliny: Astilbe - čechrava (1)

Čechravy patří mezi vytrvalé byliny. Původní druhy pocházejí převážně z východní Asie. Zahradníci si je vybírají na přistíněná místa. Do Evropy připutovaly v osmnáctém století, ale příliš se nepěstovaly, protože čisté botanické druhy nejsou moc atraktivní. Současný sortiment nabízí kompaktní rostliny různých výšek s hustým bohatým květenstvím od smetanově bílých tónů až po sytě purpurové.

Vyrůstají ze ztloustlého oddenku. Dekorativní listy jsou dlouze řapíkaté, obvykle dělené v drobné lístky, takže připomínají listy kapradin. Raší brzy na jaře a v mládí mají často purpurové zbarvení. Vzpřímený stonek dorůstá podle kultivaru od 15 cm až do 1,5 m. Latnaté květenství se vyznačuje vzpřímenými nebo převislými postranními větvemi. Květy jsou drobné, ale jako celek působí velmi bohatě. Kvetou v létě. Díky kombinaci různých kultivarů zajistíme, že smíšená výsadba pokvete od června do září. Botanické druhy se prakticky nepěstují, v kultuře nalezneme především hybridy.

Čechravy pěstujeme v polostínu, nejčastěji pod vyššími keři a stromy. V dostatečně vlhké půdě snáší také plné slunce. Půdu potřebují lehkou, humózní, kyselou, nejlépe s přídavkem rašeliny; vápnité půdy jí škodí. V období sucha pečlivě zaléváme. Horko, sucho a především suchý vzduch může způsobovat předčasné zasychání listů. Oslabená rostlina pak příští rok méně kvete. Každého zahradníka jistě potěší, že chorobami a škůdci obvykle netrpí a listy nechutnají slimákům.

Na vhodném stanovišti vydrží dlouho a vyžadují jen minimální péči. Brzy na jaře, dříve než začnou rašit, sestříháme loňské květní stonky a suché listy. Pokud u starších rostlin vyrůstají oddenky na povrch substrátu, zasypeme je kvalitní zeminou. Pravidelné hnojení podporuje kvetení. Hnojíme zetlelým kvalitním kompostem. Na podzim a během vegetace opatrnou zálivkou plného minerálního hnojiva v nižší koncentraci.

Čechravy se množí nejčastěji dělením starších trsů buď v předjaří, nebo na konci léta. Rostliny se prodávají zasazené v kontejnerech nebo prostokořenné v pilinách či suché rašelině. Rostliny vysazujeme na jaře a na podzim. Při podzimní výsadbě je pro jistotu první zimu lehce přikryjeme chvojím či suchým listím, čímž zabráníme vymrznutí.

Nejčastěji se vysazují do pravidelných zahrad, teras a smíšených rabat i do volných skupin a do přírodních parků. Vyniknou především ve velkých plochách, ve kterých zkombinujeme kultivary s rozdílným vzhledem a barevnými odstíny. Nejlépe rostou na březích přirozených vodních nádrží, pěkné jsou také výsadby na břehu zahradních jezírek. Efektně působí tmavé pozadí vytvořené vyššími dřevinami. Dobře se kombinují především s menšími kultivary tužebníků, které jsou nejen jejich blízcí příbuzní, ale podobají se jim taktéž tvarem a texturou. Pro vytvoření hajní kompozice, pod stromy, jim sluší společnost kapradin, kontryhelů či host. Menší kultivary můžeme použít do skalek.

Čechravu lze pěstovat jako hrnkovou nebo truhlíkovou rostlinu. Na dno nádoby dáme dostatečnou vrstvu drenáže, protože při přemokření hrozí zahnívání kořenů. Nádoby umístíme do polostínu. Nikdy ne na plné slunce! Naše oko potěší odrůdy s mírně převislými květenstvími.

Květenství se používají také na řez. Kytici musíme dát co nejdříve do vody, jinak rychle uvadá. Pro řez si raději vybereme odrůdy s dlouhým stonkem a kompaktním květenstvím.