Řez dřevin - kaštanovník

Kaštanovník setý (Castanea sativa) je teplomilný, opadavý, jednodomý, mohutný strom, který dorůstá výšky 15 až 35 m. Je to původní evropská teplomilná dřevina s největším rozšířením v oblastech okolo Středozemního moře.

Vyhovují mu půdy propustné, lehčí, hlinité, dostatečně zásobené půdní vláhou, nicméně nesnáší vápenité půdy. Polohy upřednostňuje jižní, ale vyhovují mu i jiho a severovýchodní. V našich podmínkách se mu daří pouze v nejteplejší části jižní Moravy.

Kaštanovník se rozmnožuje podobně jako ořešák semenem nebo roubováním (očkování je méně vhodné, nedostatečná afinita). Použitelným způsobem rozmnožování jsou také výmladky tvořící se okolo starších stromů za předpokladu, že jsou tyto stromy pravokořenné.

Zapěstování stromku, ať už semenáče nebo roubovance, se provádí stejně jako u ořešáku nebo ostatních dřevin s kmenným tvarem polokmen nebo vysokokmen.

Udržovací řez koruny by neměl být příliš hluboký, odstraňuje se maximálně 1/4–1/3 větví nebo výhonů. Na rozdíl od ostatních ovocných dřevin není vhodné používat u kaštanovníku řez v době vegetace (letní řez). Během řezu se odstraňují pouze poškozené větve a také křížící se, u nichž hrozí poškození. Při příliš silném řezu hrozí odumření koruny. Při odstraňování větví nesmí dojít ke vzniku tzv. „lízance“ – podřezání větve. Řez musí být bezpodmínečně proveden ve větevním kroužku, případně na krátký čípek, který se odstraní později. Kaštanovník je totiž velmi citlivý na rakovinu kmene (kůry) vyvolanou houbou Cryphonectria parasitica, která způsobuje ve světě masivní úhyny celých výsadeb.