Pěstování dřevokazných hub

Pro „domácí“ pěstování hub se používají různé metody. Základní rozdíl tkví v materiálu, z nějž houby vyrůstají: některé druhy, jako žampiony, rostou na slámě nebo na substrátu s koňským hnojem, zatímco další, jako hlívy nebo ucho Jidášovo, lze pěstovat také na dřevě.

Obliba dřevokazných hub v poslední době vzrůstá. I přes jejich název není důvod k obavám: není žádné riziko, že by se houby usídlily v trámech, podlahách nebo v jiné dřevěné části domu.

Houby můžete pěstovat doma, ve skleníku i venku. Zatímco v interiéru lze většinu druhů očkovat po celý rok, na zahradě se to povede jen v některých měsících. Protože houby nejsou rostliny, a nepotřebují tedy k životu světlo, můžete jim vyhradit i tmavou místnost – například sklep nebo garáž. K nejméně náročným houbám pro domácí pěstování patří hlíva a límcovka, venku si snadno poradíte s penízovkou sametonohou. Oblíbené žampiony kladou na své pěstitele o něco vyšší nároky než dřevokazné druhy.

Plodnice hlívy ústřičné rostou teprve při teplotě nad 8 oC na bucích, břízách nebo ovocných stromech, japonská léčivá šíitaké dává přednost dubu, olši nebo bříze. Dřevní kulatina pro pěstování musí být čerstvá, to znamená ne starší než šest měsíců po odříznutí. Očkování houbovou sadbou se uskutečňuje pomocí odřezků nebo naočkovaných dřevěných špalíků. Houby se dají pěstovat i v bytě nebo na terase. Za jeden až dva týdny po založení kultury už můžete sklízet.