Mrazů se není třeba bát
Nejen optimální půda a vláhové poměry jsou důležitými předpoklady pro zdárný vývoj pěnišníků. Abychom dosáhli bohatého kvetení, je třeba jim dodat také dostatek živin. V březnu až dubnu může být takovou energetickou bombou například rohovinová moučka v dávce asi 70 g/m2 doplněná o speciální hnojivo pro vřesovištní rostliny. Hnojivo volně rozhodíme pod korunu keře, nikdy nesmí ležet přímo u kmínku a nezapravujeme do země, abychom nepoškodili mělké kořeny.
Rhododendron Baden Baden
V červenci můžeme opět přihnojit, tentokrát pouze poloviční dávkou, abychom podpořili vyzrávání letorostů a rostlina se dobře připravila na zimu. Většina rododendronů je mrazuvzdorná asi do --20oC, pokud však rostou na chráněném stanovišti, mohou krátkodobě přestát i mrazy o deset stupňů nižší.
Komu se ještě nezdá péče o rododendrony náročná, měl by vědět, že po odkvětu je třeba odkvetlá květenství vyštipovat, a to velmi opatrně, abychom nepoškodili vytvářející se mladé výhony. V zimě může keře snadno rozlomit těžký, mokrý sníh, který z rostlin opatrně střeseme. V polohách s výskytem vyšší sněhové pokrývky můžeme celé rostliny účelně chránit dřevěnou roštovou stříškou, podobnou, jaké se stavějí podél silnic proti závějím.
Vysoké, rozkleslé exempláře lze zmlazovat silným zpětným řezem koncem března. I starší rostliny ochotně obrůstají, zvláště dodáme-li jim k tomu dostatek živin. V prvních letech po výsadbě je také vhodné mulčování kůrou nebo lesní hrabankou.
Choroby a škůdci
Skvrnitost poupat
Drobné zelené cikády s dvěma červenými pruhy na křídlech způsobují zasychání květních násad. Poupata hnědnou, nevyvíjejí se, ale neopadávají. Malé bílé larvy žijí na spodní straně listů a objevují se koncem dubna. Likvidace chemicky.
Nosatec
Typickým příznakem poškození jsou vykousané okraje listů, zejména na mladých výhonech. Brouk je černý, velký kolem centimetru, nelétavý, objevuje se koncem května. Škody způsobuje také larva, velká asi 12 mm, bílá, způsobující ožer kořenů a kmene. Nosatec je světloplachý. Lze jej odstranit sběrem nebo chemicky.
Chloróza způsobuje nerovnoměrné žloutnutí listů, žilnatina však zůstává zelená. Rostlinám je třeba dodat hnojivo s vyšším obsahem železa.
Rovnoměrné žluté zbarvení listů naopak způsobuje nedostatek dusíku v půdě. Opatření je stejné -- dodat hnojivo s vyšším obsahem dusíku.
Tmavě hnědé až šedé skvrny na listech jsou příznakem napadení skvrnitostí, při silnější invazi choroby mohou listy opadat. Preventivně ošetřovat měďnatými preparáty a fungicidy.
