Nejen zelený plášť pro pergolu (1)

Volba materiálu a dodržení konstrukčního postupu jsou samozřejmě nutné pro vytvoření příjemného zahradního koutu s pergolou nebo loubím, ovšem žádná konstrukce, má-li být skutečně plnoprávnou součástí okrasné zahrady, se neobejde bez ozelenění. To spolehlivě zajistí popínavé rostliny.

Svět popínavých rostlin je poměrně složitý, zvláště pokud jde o techniku popínání. Zatímco jeden druh spolehlivě vystačí s pevný podkladem, jinému musíme zajistit opěrnou konstrukci nebo treláž. Podle druhu popínání dělíme rostliny na kořenující, úponkaté, vzpěrné a ovíjivé.

Vzhůru bez pomoci
Kořenující, neboli pravé popínavé rostliny, nevyžadují žádnou oporu ani konstrukci. Podkladu se přichytávají pomocí přísavných destiček. Pokud je pěstujeme ze sazenic, bývá občas třeba v prvních letech rostliny k podkladu přichytit, než se vytvoří síť destiček. Jako podklad jsou nejvhodnější neomítnuté zdi nebo strukturovaná omítka, proto bychom kořenující popínavé rostliny měli použít v případě, že pergola je umístěna těsně ke zdi. V případě nevhodného povrchu (eternit, hladce opracované dřevo, kov) se sice přísavné destičky vytvářejí a přichytávají se povrchu, ovšem nemají velkou sílu, takže v případě silnějšího větru se může pnutí uvolnit a spadnout. Nejznámějšími kořenujícími rostlinami jsou břečťan, brslen, popínavá hortenzie, přísavník.

Malé chobotnice
Často neoblíbené mořské tvory připomínají úponkaté popínavé rostliny, které si vytvářejí speciální výhonky, jimiž se zachytávají drátu nebo latí. Vyžadují tedy opěrnou konstrukci, která nesmí být příliš silná, aby byly úponky schopné ji ovinout a tak se jí přichytit. Pro ozeleňování pergol pomocí těchto druhů popínavých rostlin je proto třeba vytvořit stěnu např. z drátěného pletiva, impregnovaných provazů, armovacích sítí nebo tenkých latí. Pergola tak sice může dočasně působit jako klec, ale během několika málo let vytvoří rostliny hustou spleť výhonů, která zakryje i nejošklivější drátěnou síť. Vhodnými druhy jsou např. vinná réva, přísavník, plamének.
Totéž platí i o vzpěrných popínavých rostlinách, které, pokud rostou bez opory, jsou schopné vytvořit neproniknutelné křovisko. Po podložce s hrubou strukturou se popínají pomocí speciálních bočních výhonků nebo trnů či ostnů a posunují se jimi vzhůru. Typickými příklady jsou popínavé růže, ostružiník nebo jasmín nahokvětý.