Květnatá louka místo trávníku

Vysoká tráva na zahrádce přestane být tématem četných nočních můr a při pohledu na rozkvetlou louku, zářící všemi barvami, si znovu uvědomíme, jak je krásné mít zahradu

Louka je výrazný krajinotvorný prvek. Chrání zem před erozí a je zdrojem přírodní rozmanitosti rostlin, živočichů i mikroorganismů. Květnaté louky, to jsou v dnešní době zapomenuté zemědělské porosty. Když se zamyslíme nad tím, co zaručuje stabilitu, vytrvalost a odolnost porostu, uvědomíme si, že je to pestrost. A jedině louka je kulturou, složenou z mnoha druhů rostlin, které se vzájemně podporují. Je to svět sám pro sebe, v neustálém pohybu, snad při každém pohledu je stejná louka jiná. Na louce vidíme neustálou proměnu a živý pohyb a uvědomujeme si, jaká je to síla, která tohle dokáže. Z pohledu člověka - zemědělce je louka úžasnou směsnou kulturou, kterou není třeba nijak výrazně ošetřovat. Ve vyvážené louce odpadá hnojení i drahá ochrana před plevely, škůdci i chorobami. Málokdo ví, že krásně rozkvetlá louka je vlastně nízký smíšený les, který se dá na zahradě vypěstovat během krátké doby. Svou podstatou má louka opravdu blíže k lesu, než k trávníku, se kterým je často srovnávána. Mnohé luční rostliny a byliny, podobně jako stromy, dosahují stáří i mnoha desítek let a žijí v pestrém společenství dalších rostlinných i živočišných druhů. Přírodní vývoj květnaté louky trvá mnoho desítek let. Trávník naproti tomu je dokonalý už za půl roku, ale bez kvalitní péče velmi brzo ztratí svůj hezký vzhled. Pro menší živočichy i větší zvířata a okolní přírodu je trávník jednotvárným a vcelku nefunkčním prostředím.


Prvním předpokladem je čistá půda. Čistá půda je jemně zpracovaná hmota, připravená pro klasický trávník, tedy bez sebemenších plevelů. Pro lepší výsledek je dobré nejprve v průběhu celého roku odplevelovat a dokonale se tak zbavit úmorných druhů plevelů. Předseťová příprava pozemku zahrnuje důkladné zrytí a ponechání zeminy v klidu. Před samotným setím je dobré pečlivě urovnat povrch zeminy železnými hráběmi. Semínka rostlinek a bylin sejeme ručně. Osivo můžeme pro usnadnění výsevu smíchat s jemným pískem nebo pilinami. Semena jemně zapravíme do země uhrabáním lehkými, dřevěnými hráběmi. Optimální hloubka výsevu je do půlcentimetrové hloubky.
Jeden rok po výsevu rostou ještě hojně kořínky a plevel. Luční rostliny jsou vytrvalé a mají pomalejší počáteční vývoj. Pravá květnatá louka proto ze začátku nevypadá příliš hezky. Teprve od druhého roku konečně vyrůstá toužebně očekávaná záplava kvítků uprostřed zelených stébel a stvolů. Nadzemní části rostlin zmohutní a plevele zcela vytlačí. Louku je třeba udržovat sekáním a likvidováním posekané hmoty. Kosit bychom měli tradičním způsobem jedenkrát až třikrát do roka. Časté sekání prospívá jemným lučním květinám s kobercovitým vzrůstem.

Podle Dům a zahrada, foto Hana Vymazalová