Chmel otáčivý - Humulus lupulus
Další názvy: chmel obecný
Čeleď: Cannabidaceae - konopovité

Barva květů:

zelená,

Doba kvetení:

květen,

červen,

Typ květů:

počet okvětních lístků 5,

Chmel otáčivý je 2 až 4 m dlouhý, má drsnou lodyhu s dvouramennými příchytnými chlupy. Listy jsou vstřícné, dlanitě 3 až 5 laločné, na okraji pilovité, na bázi srdčité, tmavě zelené. Samčí květy jsou pětičetné, sestavené do vrcholičnatých lat v úžlabí listů. Samičí květy mají nízké pohárkovité okvětí, objímající dvouplodolistový jednopouzdrý pestík s dvěma nitkovitými bliznami. Samičí květy jsou ve vrcholičnatých svazečcích na koncích lodyh.

Listence i nažky jsou pokryty pohárkovitými žlázkami, které vylučují charakteristicky páchnoucí silice, pryskyřice, třísloviny, humulin, lupulin, estery masných kyselin a směs hořkých látek, jež mají antibiotické účinky.

Chmel u nás roste planě na vlhkých stanovištích, v křovinách a lužních hájích.

Chmel otáčivý - Humulus lupulus 'Aureus'
Čeleď: Cannabaceae - konopovité
Místo: Botanická zahrada Linz

Humulus lupulus 'Aureus' je šlechtěný pro zahradní použití, zajímavá barva listů.

Chmel otáčivý - Humulus lupulus
Čeleď: Cannabaceae - konopovité

Chmel otáčivý je vytrvalá popínavá bylina, která dokáže během jediné vegetační sezóny vytvořit několik metrů dlouhé lodyhy. Ty se pravotočivě ovíjejí kolem větví, keřů, plotů a dalších opor a na vhodném místě mohou vytvořit velmi husté porosty. V přírodě jej najdeme především na vlhčích stanovištích, v křovinách, lužních lesích a podél potoků a řek.

Listy jsou většinou vstřícné, dlouze řapíkaté, nápadně drsné a zpravidla dlanitě troj- až pětilaločné s hrubě pilovitým okrajem. Chmel je dvoudomá rostlina, takže samčí a samičí květy se nacházejí na oddělených jedincích. Opylování probíhá větrem.

Nejnápadnější jsou samičí rostliny na konci léta, kdy vytvářejí charakteristická převislá, žlutozelená šišticovitá plodenství – chmelové hlávky. Právě ty jsou dobře patrné na fotografiích. Pod jejich listeny se vytvářejí žlázky obsahující lupulin, který je zdrojem řady charakteristických látek chmele.

Chmel je znám především jako jedna ze základních surovin při výrobě piva. Samičí chmelové hlávky však nacházejí uplatnění také ve farmacii, kosmetice a potravinářství. Ve střední Evropě patří chmel k velmi starým kulturním rostlinám; doložené pěstování sahá hluboko do středověku.

V přírodě působí chmel úplně jinak než na pravidelných konstrukcích chmelnic. Jeho dlouhé lodyhy se proplétají korunami keřů a menších stromů a někdy je téměř celé zahalí. Bohatě plodící rostlina pak může být na konci léta obsypána stovkami zelených hlávek – přesně jako porost zachycený na fotografiích.