
Convallaria majalis - konvalinka vonná
Čeleď: liliovité (Liliaceae)
Popis: Je to vytrvalá bylina s rozvětveným, plazivým a dosti tenkým oddenkem, z něhož vyrůstají každoročně 2 listy 10 - 20 cm vysoké, jež jsou elipčité až elipčitě kopinaté, dlouze řapíkaté, živě zelené a naspodu pochvovitými šupinami obalené. Příjemně vonné, bílé květy jsou stopkaté a vyrůstají v řídkém hroznu na dosti dlouhém, přímém stvolu v paždí drobných listenů.
Výskyt: Roste hojně a pospolitě ve světlejších lesích i jehličnatých, v křovinách, v luzích i na horských lukách, z nížiny až do subalpínského pásma v horách. Preferuje půdy kyselé a kypré. Je rozšířena skoro v celé Evropě, v celé severní mírné Asii, kde sahá až do Japonska, a také v Severní Americe. Některé ostrovy v Baltském moři v blízkosti švédského pobřeží jsou konvalinkou téměř porostlé a době květu odnáší vítr rozkošnou vůni i několik kilometrů daleko na moře.
Využití: Konvalinka je pěstována pro farmaceutické použití, květy se hojně užívají ve voňavkářství a při výrobě mýdel. Prášek z květů se někdy přidává do šňupavých tabáků - saponin konvalarin totiž dráždí ke kýchání. Konvalinka je také oblíbenou okrasnou rostlinou, a to jak její planá forma, tak vyšlechtěné zahradní odrůdy s květy růžovými, pruhovanými nebo pruhovanými listy.
Zajímavost: Celá rostlina je prudce jedovatá. Otravy konvalinkou nejsou časté, nicméně byly u lidí pozorovány, pravděpodobně po požití plodů, které mohly být zaměněny za jiné jedlé plody. Otrava se projevuje podrážděním zažívacího traktu, zvracením, průjmem, zvýšeným vylučováním moči, v těžších případech omámením, závratěmi, křečemi, srdeční slabostí, poruchou krevního oběhu, až kolapsem. Protože konvalatoxin je zčásti rozpustný ve vodě, je jedovatá i voda, v níž byla umístěna kytice konvalinek.

Convallaria majalis - konvalinka vonná







