Čeleď: Rosaceae - růžovité
Skupina: slívy a špendlíky
Skupina odrůd: raná
Plod je elipsovitý, někdy i širší, jindy protáhlý, oba konce plodu jsou tupě zakončené, tvar je podobný pravým švestkám. Šev je tmavěji zabarvený, na temeni zakončený malou rzivou tečkou, některé typy jsou mírně zploštělé. Délky plodu je asi 3,5 cm a šířka 2,6 až 2,8 cm, průměrná hmotnost plodu se pohybuje od 10 do 15 g.
Slupka je tenká, jemná, převážně zlatě žlutá, někdy i slámově žlutá, na sluneční straně je intenzivnější žluť nebo náznak zardělého líčka. Je značně poseta bílými lenticelami a někdy i přes slupku prosvítají světlé cévy dužniny. Při dozrání je silněji ojíněná. Plody, které jsou napadeny virem šárky švestky mají na slupce namodrale mramorované skvrny bez prohloubení.
Stopka je 1,5 až 2,7 cm dlouhá středně silná, ohebná a sedí v malé úzké, středně hluboké jamce, barva je zelená, někdy i světle nahnědlá. V plné zralosti se od plodu snadno odlučuje.
Dužnina je jemná, polotuhá, protkaná cévami, středně šťavnatá. Barva je zlatavě žlutá. Chuť je sladká, kořenitá, někdy i mírně nakyslá s charakteristikou vůní, která u různých typů připomíná chuť přezrálé mandarinky. Od pecky se dobře odlučuje, i když občas na ni zůstávají cévy dužniny.
Zraje již koncem července, většinou v polovině srpna.
Pecka je dlouze elipsovitá, oba konce jsou široce zašpičatělé. Povrch je málo zrnitý, částečně zhrbolený, hladší než u typů švestek domácích.
Plody jsou vhodné jak pro přímý konzum tak i pro zpracování např. na džemy či marmelády. Velmi oblíbená a ceněná je rovněž i tzv. špendlíková pálenka.
Plodnost je pravidelná, začátek plodnosti nastupuje 5-8 let po výsadbě.
Poznámka: V Čechách se často jako špendlík označuje plod myrobalánu.
Pochází z České republiky.
Zdroj textu: Ovoce Bílých Karpat (Tetera)
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
Prunus domestica (Slivoň švestka 'Špendlík žlutý')
