Peckoviny
S projevem nedostatku bóru se setkáváme i u peckovin. Vedle jiných možných příčin (rané odrůdy, větší deště, příliš hluboký řez, chladné počasí) je důsledkem jeho deficitu v půdě a rostlině praskání pecek broskví. Přihnojení na list už nemá v daném roce význam, vhodné je brzké dozásobení půdy tímto prvkem. Další problém je s nedostatkem železa. Ten vyvolává chlorózu listů broskvoně. I když je v půdě železa relativně dost, jeho příjem blokuje obyčejně nadbytek vápníku, někdy i při hnojení bez ohledu na půdní rozbory nadbytek fosforu (v půdách, kde by se chloróza z nadbytku vápníku nemohla objevit). Nadbytek vápníku lze trochu potlačit hnojením do půdy (dnes už nejspíše nedostupným Chlorofenem, zelenou skalicí), i na list (Fytovit, Herba-feron, Tenzo Fe). Prevencí je sázení broskvoní na podnožích snášejících vysoký obsah vápníku v půdě.On může u peckovin nastat problém i s nedostatkem vápníku v půdě. Pokud nedodáme vápník ve formě vápence (dolomitu), vápenné omítky či jiné hmoty s obsahem vápníku (kousky betonu, vápenné mléko, vyhašené rozmíchané vápno) do země před výsadbou peckovin, můžeme se velmi brzy setkat s tím, že rostliny při sebemenším poranění, po řezu začínají trpět klejotokem, špatně zimují, namrzají. V tomto případě je vhodné dopravit do kořenové zóny pod trávníkem nějakou ze jmenovaných hmot, v roce několikrát ošetřit listovou plochu. Od dalšího roku by se mělo vše postupně srovnávat.
Stejně by bylo vhodné postupovat i při nedostatku vápníku u ořešáku vlašského. Ten se projevuje nedostatečným vyvinutím skořápky.
Foto 1 Krásná chloróza na broskvoni. Diagnóza zní - nedostatek přístupného železa v půdě s vysokým obsahem vápníku
Ovoce - hnojení ovocných kultur: chloróza na broskvoni, foto 1
Text a foto ing. Ivan Dvořák
